Ozornovité

Zástupci obou rodů čeledi ozornovité jsou nezelení bezkořenní parazité, získávající živiny i asimiláty z kořenů hostitelských rostlin. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Listy jsou redukované na pouhé šupinky na kvetoucím stonku. Květy jsou drobné, často zapáchající, pravidelné, uspořádané v klasovitých květenstvích. Okvětí je 4-četné, nerozlišené na kalich a korunu, poněkud dužnaté, srostlé v květní trubku. Tyčinek je mnoho a jsou volné. Semeník je spodní, srostlý ze 4 až 8 plodolistů a se stejným počtem komůrek, s jedinou čnělkou. V každém plodolistu je mnoho vajíček. Plodem je bobule s mnoha drobnými semeny.[1]

Čeleď zahrnuje 12 druhů ve 3 rodech.[2] Ozorna (Cytinus) se vyskytuje ve Středomoří, v Jižní Africe a na Madagaskaru, rod Bdallophytum ve Střední Americe.[3] V roce 2012 byl ze severní Kolumbie popsán další, monotypický rod, Sanguisuga.[4] V jižní Evropě rostou dva zástupci čeledi: ozorna obecná (Cytinus hypocystis) a ozorna Cytinus ruber.[5] V České republice se nevyskytují.

Rody stávající čeledi Cytinaceae byly v klasické taxonomii řazeny spolu s dalšími podobnými parazitickými rody do široce pojaté čeledi Rafflesiaceae. Až výsledky molekulárních analýz ukázaly, že mnohé tyto druhy nejsou přes morfologickou podobnost nijak blízce příbuzné a byly rozděleny do několika samostatných čeledí, řazených dokonce do různých řádů. Nejblíže příbuznou skupinou je podle kladogramů APG čeleď Muntingiaceae.[3]

Oba středomořské druhy ozorny parazitují na cistech (Cistus), zatímco jihoafrické především na hvězdnicovitých (Asteraceae). Jihoamerické druhy Bdallophytum jsou nejčastěji nacházeny na dřevinách rodu březule (Bursera).[3]

Bdallophytum (alternativně Bdallophyton), Cytinus, Sanguisuga[2]