Cvrčkovci
Cvrčkovci (Grylloblattodea) jsou reliktní řád hmyzu popsaný teprve až v roce 1914. Jedná se o velice primitivní skupinu hmyzu, připomínající spíše hmyz z podtřídy šupinušky. Bývají označováni jako žijící fosílie.[1] Na světě se vyskytuje asi 25 druhů v jediné čeledi.[2] Vyskytují se jen vysoko v horách Severní Ameriky (Kanada, Kalifornie) a Japonska.
Cvrčkovci | |
---|---|
Galloisiana nipponensis | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
Řád | cvrčkovci (Grylloblattodea) E. M. Walker, 1914 |
čeleď | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Hmyz dlouhý 20–30 mm[1] s jemným okrovým povrchem těla, připomínajícím trochu povrch larvy. Na velké hlavě, která připomíná škvoří, má malé oči a dlouhá tykadla. Jednoduchá očka na temeni nejsou vyvinuté. Hruď má bezkřídlou se třemi, vzájemně pohyblivými, články. Nohy jsou běhavé s velikými kyčlemi (podobné švábům). Zadeček má 10 článku s dlouhými tenkými štěty na konci.
Způsob života
Vývoj cvrčkovců probíhá proměnou nedokonalou. Samičky kladou vajíčka do mechu, ze kterých se líhnou larvy až po roce.[1] Z larvy se stává dospělec po 5 letech, který pak žije ještě další 2 roky.[1] Velmi dlouhou délkou života se jedná o raritu mezi hmyzem. Samička často, podobně jako kudlanka, po páření sežere samečka.[1] Živí se dravě, nejčastější dvoukřídlými Chionea[3], ale vydrží 3–4 měsíce bez jídla.[1] Žijí velmi vysoko v horách až na horní hranici lesa. Dobře snáší jen malé rozmezí teplot, od 0 do -6°C, při překročení 16 °C hynou.[1] Aktivní jsou v noci.
Reference
- OBENBERGER, Jan. Entomologie II. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1955. S. 158–164.
- BioLib.cz [cit. 2008-10-27]. Dostupné online.
- JÁSIČ, Ján. Entomologický naučný slovník. 1. vyd. Bratislava: Príroda n.p., 1984. S. 136–137.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu cvrčkovci na Wikimedia Commons
- Taxon Grylloblattidae ve Wikidruzích