Corynocarpus

Corynocarpus je jediný rod čeledi Corynocarpaceae vyšších dvouděložných rostlin z řádu tykvotvaré (Cucurbitales).

Corynocarpus
Corynocarpus laevigatus
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádtykvotvaré (Cucurbitales)
ČeleďCorynocarpaceae
RodCorynocarpus
J.R.Forst. & G.Forst., 1776
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plody Corynocarpus laevigatus

Popis

Zástupci rodu Corynocarpus jsou keře a stromy s jednoduchými kožovitými listy s opadavými palisty. Čepel listů je celokrajná. Květy jsou pravidelné, pětičetné, oboupohlavné, ve vrcholových latách nebo hroznech. Kalich i koruna jsou složeny z 5 volných lístků. Plodných tyčinek je 5, květy obsahují ještě 5 sterilních staminodií. Semeník je svrchní, srůstající ze dvou plodolistů, z nichž jeden je více či méně redukovaný a semeník se často stává pseudomonomerním. Čnělka je 1 nebo 2. Plodem je jednosemenná peckovice. [1]

Rozšíření

Rod Corynocarpus zahrnuje 5 druhů. Je rozšířen na Nové Guineji, východní Austrálii, západním Tichomoří a Novém Zélandu.[2] Druh Corynocarpus laevigatus byl zavlečen na Havaj, kde je invazní rostlinou. [3]

Taxonomie

V Cronquistově i Dahlgrenově systému byla čeleď Corynocarpaceae řazena v řádu jesencotvaré (Celastrales), v Tachtadžjanově systému v rámci samostatného řádu Corynocarpales a dokonce i nadřádu Corynocarpanae. Podle kladogramů APG je sesterskou větví čeleď kožařkovité (Coriariaceae).[4]

Význam

Plody Corynocarpus laevigatus byly jedním ze zdrojů potravy novozélandských Maorů. Úprava plodů trvala několik dní. Dužnina je potenciálně jedlá, semena jsou však prudce jedovatá, neboť obsahují neurotoxický glykosid karakin. [3]

Odkazy

Reference

  1. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Corynocarpaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-12.
  2. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
  3. BARCELOUX, Donald G. Medical Toxicology of Natural Substances. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2008. ISBN 978-0-471-72761-3.
  4. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.