Confuciusornis

Confuciusornis; Stratigrafický výskyt: Spodní křída před 125 až 120 miliony let
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Nadtřída	sauropsida;
Třída	ptáci (Aves);
Čeleď	Confuciusornithidae;
Rod	Confuciusornis; Hou et al., 1995
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Confuciusornis („Konfuciův pták“) byl pravěký pták, který žil v období rané křídy před 125 až 120 miliony let. Je řazen do dinosauří skupiny Avialae, skupiny pravých ptáků a jejich vyhynulých blízkých příbuzných. Confuciusornis byl objeven v Číně a představuje velmi početný a často nacházený fosilní druh praptáka.[1]

Rozměry zástupců rodu Confuciusornis v porovnání s člověkem

Popis

Confuciusornis dosahoval velikosti holuba, rozpětí křídel bylo odhadnuto na 0,7 metru a odhady o hmotnosti jsou od 0,2 kilogramu do 1,5 kilogramu. Délka těla činila asi 50 centimetrů.[2] Měl peří a křídla, ale není jasné, jestli byl schopen aktivního letu. Confuciusornis je nejstarším ptákem, který měl bezzubý zobák. Confuciusornis je nejlépe prozkoumaným druhohorním ptákem a je znám z mnoha fosílií. Byl vývojově blíže dnešním ptákům než Hesperornis či známý Archaeopteryx. Confuciusornis měl stavbu těla mnohem více podobnou dnešním ptákům. Confuciusornis byl pravděpodobně dravý pták, který si zpestřoval jídelníček hmyzem a možná i drobnými obratlovci.[3][4] Tvar prstních kůstek na nohou konfuciusornisů dokládá, že mohli žít predátorským způsobem života.[5]

Skvěle dochovaná fosilie tohoto praptáka odhalila strukturu a tvar jeho zobáku, a to včetně keratinového povrchu. Tento exemplář byl formálně popsán v listopadu roku 2019.[6] Tento prapták zřejmě nebyl úzce potravně specializovaný, což dokládá zejména jeho dentice.[7]

Výzkum vzorku 33 dlouhých kostí různých jedinců konfuciusornise odhalil, že tento prapták rostl velmi rychle po vylíhnutí z vajíčka, dokud nedosáhl téměř dospělé velikosti. Pak se jeho ontogenetický vývoj výrazně zpomalil a rostli další 3 až 4 roky, než dosáhl plné skeletární dospělosti (maximálního vzrůstu).[8]

U dvou jedinců konfuciusornise byly objeveny stopy po ramfotéce - keratinovém pokryvu zobáku, který byl pravděpodobně rozšířen u všech zástupců této skupiny bazálních bezzubých avialanů.[9]

Druhy

Jsou rozlišovány čtyři validní (vědecky platné) druhy tohoto rodu: C. sanctus (1995), C. dui (1999), C. feducciai (2009) a C. jianchangensis (2010).

Létání

Předpokládalo se^[kdo?], že Confuciusornis byl výborný letec, ovšem dnes^[kdy?] je tato teorie zavrhována. Confuciusornis totiž neměl příliš silné a tlusté peří. Proto byl pravděpodobně schopen klouzavého letu, při kterém seskočil se stromu a doplachtil na jiný strom, ale dopadl níže – podobně jako například letucha. Výzkumy ukázaly, že tento druh praptáka měl již druhotnou chrupavku na své kosti sáňkové (furkule), což mohlo jeho letové schopnosti výrazně vylepšovat.[10]

Zbarvení

Na začátku roku 2010 skupina vědců vedená Zhangem Fuchengem prozkoumala melanozomy (organely pigmentových buněk, které kdysi obsahovaly kožní barvivo) Confuciusornise a zjistila, že Confuciusornis měl po těle odstíny šedé, červenohnědé a černé.[11] Zbarvení a vzory na opeření tohoto praptáka byly velmi pestré a komplexní. Zřejmě byly využívány jako krycí zbarvení, umožňující uniknout pozornosti predátorů.[12]

Odkazy

Reference

Jesús Marugán-Lobón & Luis M. Chiappe (2022). Ontogenetic niche shifts in the Mesozoic bird Confuciusornis sanctus. Current Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2022.02.010
Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
Andrzej Elzanowski, D. Stefan Peters & Gerald Mayr (2018). Cranial morphology of the Early Cretaceous bird Confuciusornis. Journal of Vertebrate Paleontology Article: e1439832. doi: 10.1080/02724634.2018.1439832.
https://albertonykus.blogspot.cz/2018/05/did-confuciusornis-really-eat-fish.html
Savannah Elizabeth Cobb & William I. Sellers (2019). Inferring lifestyle for Aves and Theropoda: a model based on curvatures of extant avian ungual bones. bioRxiv (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1101/517375
Amanda Falk, Jingmai O’Connor, Min Wang and Zhonghe Zhou (2019). On the Preservation of the Beak in Confuciusornis (Aves: Pygostylia). Diversity, 11(11): 212. doi: https://doi.org/10.3390/d11110212
Ya-Chun Zhou, Corwin Sullivan, Zhong-He Zhou & Fu-Cheng Zhang (2021). Evolution of tooth crown shape in Mesozoic birds, and its adaptive significance with respect to diet. Palaeoworld. doi: https://doi.org/10.1016/j.palwor.2020.12.008
Anusuya Chinsamy, Jesús Marugán‐Lobón, Francisco J. Serrano & Luis Chiappe (2019). Osteohistology and Life History of the Basal Pygostylian, Confuciusornis sanctus. Archivováno 4. 6. 2020 na Wayback Machine The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.24282
Xiaoting Zheng, Jingmai O’Connor, Yan Wang, Xiaoli Wang, Yin Xuwei, Xiaomei Zhang and Zhonghe Zhou (2020). New Information on the Keratinous Beak of Confuciusornis (Aves: Pygostylia) From Two New Specimens. Frontiers in Earth Science. 8: 367. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2020.00367
WU Qian，Jingmai O’CONNOR，LI Zhi-Heng &Alida M. BAILLEUL (2020). Cartilage on the furculae of living birds and the extinct bird Confuciusornis: a preliminary analysis and implications for flight style inferences in Mesozoic birds. Vertebrata PalAsiatica (advance online publication).
ZHANG, F.; KEARNS, S. L.; ORR, P. J., et al. Fossilized melanosomes and the colour of Cretaceous dinosaurs and birds. Nature.. 2010, roč. 463, čís. 7284, s. 1075–8. Dostupné online. ISSN 1476-4687.
Quanguo Li; et al. (2018). Elaborate plumage patterning in a Cretaceous bird. PeerJ 6:e5831 doi: https://doi.org/10.7717/peerj.5831

Literatura

Zhang, Z.; Gao, C.; Meng, Q.; Liu, J.; Hou, L.; Zheng, G. (2009). "Diversification in an Early Cretaceous avian genus: evidence from a new species of Confuciusornis from China". Journal of Ornithology. 150 (4): 783–790. doi:10.1007/s10336-009-0399-x.
Martin, L.D.; Zhou, Z.; Hou, L.; Feduccia, A. (1998). "Confuciusornis sanctus compared to Archaeopteryx lithographica". Naturwissenschaften. 85 (6): 286–289. doi:10.1007/s001140050501.
Chiappe, Luis M., Shu-An, Ji, Qiang, Ji, Norell, Mark A. (1999). "Anatomy and systematics of the Confuciusornithidae (Theropoda:Aves) from the Late Mesozoic of northeastern China". Bulletin of the American museum of Natural History no. 242, 89 str.
Wang Min; et al. (2018). A taxonomical revision of the Confuciusornithiformes (Aves: Pygostylia)^{[nedostupný zdroj]}. Vertebrata PalAsiatica. doi: 10.19615/j.cnki.1000-3118.180530
Min Wang & Zhonghe Zhou (2018). A new confuciusornithid (Aves: Pygostylia) from the Early Cretaceous increases the morphological disparity of the Confuciusornithidae. Zoological Journal of the Linnean Society, zly045. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zly045
Min Wang, Thomas A. Stidham, and Zhonghe Zhou (2018). A new clade of basal Early Cretaceous pygostylian birds and developmental plasticity of the avian shoulder girdle. Proceedings of the National Academy of Sciences. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1812176115
Wang Min, Jingmai O'Connor & Zhou Zhong-He (2019). A taxonomical revision of the Confuciusornithiformes (Aves: Pygostylia). Vertebrata PalAsiatica 57 (1): 1-37. doi: 10.19615/j.cnki.1000-3118.180530
Xiaoting Zheng, Jingmai Kathleen O'Connor, Yan Wang, Xiaoli Wang, Yin Xuwei, Xiaomei Zhang and Zhonghe Zhou (2020). New information on the keratinous beak of Confuciusornis (Aves: Pygostylia) from two new specimens. Frontiers in Earth Science (abstract). doi: 10.3389/feart.2020.00367
Case Vincent Miller, Michael Pittman, Thomas G. Kaye, Xiaoli Wang, Jen A. Bright & Xiaoting Zheng (2020). Disassociated rhamphotheca of fossil bird Confuciusornis informs early beak reconstruction, stress regime, and developmental patterns. Communications Biology. 3, Article number: 519. doi: https://doi.org/10.1038/s42003-020-01252-1
Li Li, Hou Shilin, Wang Jingqi & Yu Jia (2020). Statistics and description of the sternum morphology of Confuciusornis collected in the Liaoning Paleontology Museum Archivováno 14. 2. 2021 na Wayback Machine. Journal of Shenyang Normal University (Natural Science Edition): 38(6).
Qian Wu, Alida M. Bailleul, Zhiheng Li, Jingmai O’Connor and Zhonghe Zhou (2021). Osteohistology of the Scapulocoracoid of Confuciusornis and Preliminary Analysis of the Shoulder Joint in Aves. Frontiers in Earth Science. 9: 617124. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2021.617124
Alida M. Bailleul and Zhonghe Zhou (2021). SEM Analyses of Fossilized Chondrocytes in the Extinct Birds Yanornis and Confuciusornis: Insights on Taphonomy and Modes of Preservation in the Jehol Biota. Frontiers in Earth Science. 9: 718588. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2021.718588

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Confuciusornis na Wikimedia Commons
Článek o nové interpretaci opeření konfuciusornise na webu Scientific American (anglicky)
Článek o konfuciusornisovi (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Jesús Marugán-Lobón & Luis M. Chiappe (2022). Ontogenetic niche shifts in the Mesozoic bird Confuciusornis sanctus. Current Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2022.02.010

[2] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[3] Andrzej Elzanowski, D. Stefan Peters & Gerald Mayr (2018). Cranial morphology of the Early Cretaceous bird Confuciusornis. Journal of Vertebrate Paleontology Article: e1439832. doi: 10.1080/02724634.2018.1439832.

[4] ttps://albertonykus.blogspot.cz/2018/05/did-confuciusornis-really-eat-fish.html

[5] Savannah Elizabeth Cobb & William I. Sellers (2019). Inferring lifestyle for Aves and Theropoda: a model based on curvatures of extant avian ungual bones. bioRxiv (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1101/517375

[6] Amanda Falk, Jingmai O’Connor, Min Wang and Zhonghe Zhou (2019). On the Preservation of the Beak in Confuciusornis (Aves: Pygostylia). Diversity, 11(11): 212. doi: https://doi.org/10.3390/d11110212

[7] Ya-Chun Zhou, Corwin Sullivan, Zhong-He Zhou & Fu-Cheng Zhang (2021). Evolution of tooth crown shape in Mesozoic birds, and its adaptive significance with respect to diet. Palaeoworld. doi: https://doi.org/10.1016/j.palwor.2020.12.008

[8] Anusuya Chinsamy, Jesús Marugán‐Lobón, Francisco J. Serrano & Luis Chiappe (2019). Osteohistology and Life History of the Basal Pygostylian, Confuciusornis sanctus. Archivováno 4. 6. 2020 na Wayback Machine The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.24282

[9] Xiaoting Zheng, Jingmai O’Connor, Yan Wang, Xiaoli Wang, Yin Xuwei, Xiaomei Zhang and Zhonghe Zhou (2020). New Information on the Keratinous Beak of Confuciusornis (Aves: Pygostylia) From Two New Specimens. Frontiers in Earth Science. 8: 367. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2020.00367

[10] WU Qian，Jingmai O’CONNOR，LI Zhi-Heng &Alida M. BAILLEUL (2020). Cartilage on the furculae of living birds and the extinct bird Confuciusornis: a preliminary analysis and implications for flight style inferences in Mesozoic birds. Vertebrata PalAsiatica (advance online publication).

[11] ZHANG, F.; KEARNS, S. L.; ORR, P. J., et al. Fossilized melanosomes and the colour of Cretaceous dinosaurs and birds. Nature.. 2010, roč. 463, čís. 7284, s. 1075–8. Dostupné online. ISSN 1476-4687.

[12] Quanguo Li; et al. (2018). Elaborate plumage patterning in a Cretaceous bird. PeerJ 6:e5831 doi: https://doi.org/10.7717/peerj.5831