Cockney Rejects

Cockney Rejects je punková kapela z londýnského East Endu, založená v roce 1977.[1]

Cockney Rejects
Cockney Rejects (2003)
Základní informace
Původ East End, Londýn, Anglie
Žánrypunk rock, street punk, Oi!
Aktivní roky1978–dosud
VydavatelEMI
Webhttp://www.cockneyrejectsofficial.com
Současní členové
Jeff Geggus
Mick Geggus
Vince Riordan
Joe Sansome
Dřívější členové
Chris Murrell
Paul Harvey
Andy Scott
Nigel Woolf
Ian Campbell
Keith Warrington
Nobby Cobb
Micky Burt
Tony Van Frater
Andrew Laing
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jejich song „Oi, Oi, Oi“ z roku 1980 byl inspirací pro název punkového žánru Oi!.[2][3] Členové kapely jsou příznivci fotbalového týmu West Ham United FC a jejich hit „I'm Forever Blowing Bubbles“ je hymnou fanoušků klubu. [4]

Kariéra

Cockney Rejects založili v roce 1977 bratři Jeff a Micky Geggusové spolu se svým švagrem Chrisem Murrellem jako baskytaristou a Paulem Harveyem jako bubeníkem. Jejich první demo „Flares n' Slippers“ upoutalo pozornost majitele Small Wonder Records Pete Stennetta, který kapelu představil Bobu Sergeantovi, u něhož nahráli první singl. Místo Murrella a Harveyho pak do Cockney Rejects nastoupili baskytarista Vince Riordan a bubeník Andy Scott, kteří hráli v The Tickets, další skupině z East Endu. Tím vznikla klasická sestava Cockney Rejests, jejíž debut v Bridge House v Canning Town v červnu 1979 je považován za zlomový pro kapelu. V září 1979 roku skupina podepsala smlouvu s EMI a v únoru 1980 vydala své první album Greatest Hits, Vol. 1.[5][6]

Jejich největším britským hitem osmdesátých let byl „The Greatest Cockney Rip-Off“, který byl parodií na „Hersham Boys“ od Sham 69's.[5] Jejich další skladby již byly méně komerční a zabývaly se tvrdšími tématy, jako je pouliční boj nebo fotbalové chuligánství. Jako další singly vydali v roce 1980 „Bad Man“, „We Can Do Anything“, „I'm Forever Blowing Bubbles“ a „We Are the Firm“.[7]

Členové
Jeff Turner (Jeff Geggus) 2013
Mick Geggus 2013
Tony Van Frater 2013
Andrew Laing 2013

1978–1979
  • Jeff Geggus, AKA Jeff Turner, AKA „Stinky“ Turner (Zpěv)
  • Mick Geggus (Kytara)
  • Chris Murrell (Baskytara)
  • Paul Harvey (Bicí)

1979
  • Jeff Geggus (Zpěv)
  • Mick Geggus (Kytara)
  • Vince Riordan (Baskytara)
  • Andy „Atlas“ Scott (Bicí)

1980
  • Jeff Geggus (Zpěv)
  • Mick Geggus (Kytara)
  • Vince Riordan (Baskytara)
  • Nigel Woolf (Bicí)

1980–1983
  • Jeff Geggus (Zpěv)
  • Mick Geggus (Kytara)
  • Vince/Vinnie Riordan (Baskytara)
  • Keith „Stix“ Warrington (Bicí)

1984–1985
  • Jeff Geggus (Zpěv)
  • Mick Geggus (Kytara)
  • Ian Campbell (Baskytara)
  • Keith Warrington (Bicí)

1987–1991
  • Jeff Geggus (Zpěv)
  • Mick Geggus (Kytara)
  • Vince/Vinnie Riordan (Baskytara)
  • Keith „Stix“ Warrington (Bicí)

1999
  • Jeff Geggus (Zpěv)
  • Mick Geggus (Kytara)
  • Tony Van Frater (Baskytara)
  • Andrew Laing (Bicí)

2000–2006
  • Jeff Geggus (Zpěv)
  • Mick Geggus (Kytara)
  • Tony Van Frater (Baskytara)
  • Les „Nobby“ Cobb (Bicí)

2007–2015
  • Jeff Geggus (Zpěv)
  • Mick Geggus (Kytara)
  • Tony Van Frater (Baskytara)
  • Andrew Laing (Bicí)

2016–
  • Jeff Geggus (Zpěv)
  • Mick Geggus (Kytara)
  • Vince/Vinnie Riordan (Baskytara)
  • Andrew Laing (Bicí)
  • Joe Perry Sansome (Bicí) 2017

Discografie

Alba
  • Greatest Hits Vol. 1 (EMI, 1980)
  • Greatest Hits Vol. II (EMI, 1980)
  • The Power and the Glory (EMI, 1981)
  • The Wild Ones (A.K.A. Records, 1982)
  • Quiet Storm (Heavy Metal Records, 1984)
  • Lethal (Neat Records, 1990)
  • Out of the Gutter (Captain Oi Records, 2002)
  • Unforgiven (G&R Records, 2007)
  • East End Babylon (Cadiz Music, 2012)[8]

EP a singly
  • „Flares & Slippers“ (7-inch, EP) (Small Wonder, 1979)
  • „I'm Not a Fool“ (7-inch single) (EMI, 1979) UK No. 65
  • „Bad Man“ (7-inch) (EMI, 1980) UK No. 65
  • „The Greatest Cockney Rip Off“ (7-inch. Limited Edition in Yellow Vinyl) (EMI/Zonophone, 1980) UK No. 21
  • „I'm Forever Blowing Bubbles“ (7-inch) (EMI/Zonophone, 1980) UK No. 35
  • „We Can Do Anything“ (7-inch) (EMI/Zonophone, 1980) UK No. 65
  • „We Are the Firm“ (7-inch) (EMI/Zonophone, 1980) UK No. 54
  • „Easy Life“ (7-inch, Live EP) (EMI/Zonophone, 1981)
  • „On the Streets Again“ (7-inch) (EMI/Zonophone, 1981)
  • „Till the End of the Day“ (7-inch) (AKA 1982)
  • „Back to the Start“ (7-inch) (Heavy Metal Records, 1984)
  • „It's Gonna Kick Off!“ (7-inch, EP) (Cadiz Music, 2016)
  • „Goodbye Upton Park“ (7-inch) (Cadiz Music,2016)[6]

Kompilace a živá alba
  • Greatest Hits Vol. 3 (Live & Loud) (1981)
  • Unheard Rejects (1985 – collection of demo tracks recorded between 1979 and 1981)
  • We Are The Firm (1986)
  • The Best Of The Cockney Rejects (1993)
  • The Punk Singles Collection (Dojo, 1997)
  • Oi! Oi! Oi! (Castle, 1997)
  • Greatest Hits Volume 4: Here They Come Again (Rhythm Vicar, 2000 – reissued as Back on the Street – Victory Records, 2000)
  • Join the Rejects, the Zonophone years '79–'81 (EMI, )

Kompilace
  • Oi! The Album (1980)
  • Total Noise (7-inch EP – 1983 – as Dead Generation)
  • Lords Of Oi! (Dressed to Kill, 1997)
  • Addicted to Oi! (2001)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cockney_Rejects na anglické Wikipedii.

  1. Cockney Rejects [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Bushell, Garry. Oi! – The Truth [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-31. (anglicky)
  3. NEAL, Martin. Punk legend's tribute to much-missed former bandmate who died suddenly [online]. 2019-07-16 [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
  4. 'I'm forever blowing bubbles' - The story behind famous West Ham chant [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
  5. The Virgin Encyclopedia of Popular Music. Redakce Colin Larkin. Concise. vyd. [s.l.]: Virgin Books, 1997. ISBN 1-85227-745-9. S. 279/80. (anglicky)
  6. Cockney Rejects Lyrics, Music, News and Biography [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ROBERTS, David. British Hit Singles & Albums. 19th. vyd. London: Guinness World Records Limited, 2006. ISBN 1-904994-10-5. S. 112. (anglicky)
  8. Cockney Rejects - discography, line-up, biography, interviews, photos [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.