Claudia Heillová

S judem začala v 8 letech a vrcholově se mu věnovala pod vedením Huberta Rohrauera.

Přechod mezi juniorskou a seniorskou kategorií zvládla na výbornou. Účast na olympijských hrách v Sydney v roce 2000 jí ještě o několik bodů unikla, ale v roce 2004 si účast bez větších potíží pohlídala. Byla pouze otázka v jaké bude startovat formě, protože na mistrovství Evropy pohořela. Na olympijských hrách v Athénách se však ukázala ve velmi dobrém světle. Dostala se až do finále, kde nestačila na ten den suverénní Japonku Tanimotó. Získala stříbrnou olympijskou medaili.

Nečekaná stříbrná olympijská medaile z ní udělala v rodném Rakousku hvězdu, ale od nové sezóny 2005 jí začaly pronásledovat různá zranění a to především zranění obou kolen. Vrátila se až v polovině sezony 2006 a v roce 2008 se dokázala připravit na obhajobu olympijské medaile. Na olympijských hrách v Pekingu nezvládla ve druhém kole hru nervů s Kubánkou González, ale z oprav se dokázala probojovat do boje o 3. místo. Se Severokorejkou Won Ok-im držela dlouho vedení, ale v polovině jí soupeřka poslala na zem za wazari a náskok nepustila.

Po 5. místě v Pekingu se rozhodla předčasně ukončit sportovní kariéru. Důvodem byly staré jizvy po operacích kolen a především rozchod s trenérem Rohrauererem, kterého zlákali do svých řad Izraelci. Zaměřila na dokončení studia na vysoké škole a v roce 2010 byla tváří vídeňského mistrovství Evropy v judu.

V roce 2011 ještě spolukomentovala světový pohár v Oberwartu, ale na konci měsíce března přišla nečekaná zpráva, že vypadla z okna svého bytu ve Vídni a těžkých zraněním podlehla. Bulvární média pracovala s myšlenkou, že spáchala sebevraždu, ale vyšetřování nic podobného nedokázalo. Nenechala dopis na rozloučenou a podle výpovědi lidí z jejího okolí nejevila známky, že by se podobný čin chystala spáchat.[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Claudia Heillová na Wikimedia Commons
• Claudia Heillová v databázi Olympedia (anglicky)
• Judo FactFiles