Chytrá karanténa

Spuštění Chytré karantény bylo oznámeno 2. 4. 2020.[8] Systém byl otestován v Jihomoravském, Moravskoslezském a Středočeském kraji. Mezi hlavní problémy patřila komunikace mezi jednotlivými skupinami zapojených osob a dále malý počet testovaných.[4] V průběhu testování dalo souhlas s využitím dat 98 % nemocných.[9] Původní plán spuštění byl po Velikonocích 2020[10], z organizačních důvodů se ale spuštění posunulo na pondělí 20. dubna 2020.[4]

Projekt takzvaného sebereportování, kdy pozitivně testovaný na covid-19 sám sepíše své kontakty, začal v pilotní verzi 25. září 2020.[11]

Dokončení mobilní aplikace eRouška bylo oznámeno 11. 4. 2020.[8] Aplikace byla původně omezena geograficky i technologicky, například pro telefony iPhone společnosti Apple byla eRouška k dispozici až od května.[8] Do konce léta 2020 mělo první verzi eRoušky nainstalovanou jen asi 250 000 lidí.

Další verze byla dostupná až od 18.9. Ministerstvo zdravotnictví a Národní agentura pro informační a komunikační technologie představili novou verzi 2.1, označovanou jako eRouška 2.0, založenou již na technologii Exposure Notification (Oznámení o možném kontaktu), vyvinuté společnostmi Google a Apple.[12][13][14]

Do systému Chytré karantény se snažily dostat i mapy.cz, které od března 2020 nabízejí svým uživatelům možnost nechat sledovat svoji pozici.[15] V případě, že se daná osoba dostane do styku s nakaženým, systém ji zašle zprávu.[16] Aplikace průběžně porovnává velké množství anonymizovaných GPS dat. Na základě informací dobrovolně poskytnutých pozitivně testovanými lidmi (selfreporting) systém každý den vyhodnotí pravděpodobnost nákazy pro všechny uživatele, kteří si funkci sdílení polohy v aplikaci aktivovali. V případě, že tato pravděpodobnost přesáhne u některého z uživatelů kritickou mez, odešle mu aplikace upozornění na zvýšenou pravděpodobnost nákazy.[17]

Seznam.cz jednal s ministerstvem zdravotnictví o napojení své aplikace na systém trasování kontaktů. Aplikace se však ani v říjnu 2020 součástí systému nestala. Seznam přesto službu nezastavil a službu i vlastní formulář dále marketingově podporuje.[17]

Cílem trasování je identifikovat rizikové kontakty člověka s pozitivním testem (potenciálně nakažené osoby) a izolovat je v karanténě. Hygienici považují za rizikový kontakt takový, který trvá více než 15 minut, lidé jsou k sobě blíž než na dva metry a nemají roušku nebo respirátor. Hygiena údajně nezjišťuje celý týden, ale jen pár dní zpětně. Podle sociologa Daniela Prokopa, vedoucího dlouhodobého sociologického šetření Život během pandemie, by přesto Češi měli hlásit v průměru okolo čtyř až pěti kontaktů.[21] Ministr zdravotnictví Ivan Blatný mluví zhruba o 70% úspěšnosti volání během 24 hodin.[22]

červenec 2020

Vláda se dohodla na vzniku nové Rady pro zdravotní rizika, která dostala na starost i dohled nad Chytrou karanténou. Kompetence Ústředního krizového štábu byly oproti jaru podstatně zúženy, soustředí se především na koordinaci krajů.[23]

září 2020

Vyšší míra kontaktů vytvářela zcela jinou situaci pro trasování, než která panovala v době jarní karantény. Průměrný člověk přicházel na konci letních prázdnin do třikrát více osobních kontaktů, než v březnu. Navíc lze předpokládat, že lidé, kteří byli aspoň nepřímo (přes další osobu) v kontaktu s nakaženým, patří k těm sociálně aktivnějším. To výrazně zvýšilo požadavky na trasování kontaktů nakažených.[24]

leden 2021

Lidé nakažení koronavirem podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové hlásí průměrně jen 0,72 rizikového kontaktu. Podle Rážové ale nejsou počty rizikových kontaktů zanesených v systému úplné také proto, že kontakty v rodině se neobvolávají a z trasování navíc úplně vypadávají děti. Podle kritiků ale lidé kontakty hlásit nechtějí například kvůli tomu, aby je nevystavili riziku ztráty příjmu kvůli karanténě. Určitě se chce nechat po kontaktu s nakaženým nebo při ztrátě čichu testovat jen třetina pracujících lidí. Testování a trasování se tak omezuje hlavně na osoby, které mají kontaktů méně, například seniory.[21] Hlavním důvodem je údajně chybějící ekonomická motivace k testování a trasování. Pro lidi, kteří byli v kontaktu s nakaženým nebo cítí typické, ale nezávažné příznaky nemoci covid-19, je motivací k testování také dostupnost odběrového místa.[25]

Jako jednotný systém pro evidenci dat sbíraných během trasování byla použita aplikace Daktela[26], která slouží jako grafické rozhraní pro obsluhu celého systému chytré karantény a jednotný integrační bod pro ostatní doplňkové aplikace.

Informační systém ÚZIS, který měl zajistit v reálném čase přehled o volných kapacitách v intenzivní péči a ve vazbě na ISIN zajistit včasnou reakci systému. Ředitel ÚZIS systém prezentoval jako prioritu, se záměrem jej během léta 2020 dovyvinout do podoby, aby mohl sloužit pro monitoring intenzivní péče a práce zdravotnické záchranné služby. Zdůraznil, že "je nutné sledovat ohniska a rizikové profese, na prvním místě zdravotnické profese.. Potvrzuje se nutnost soustředit pozornost na ohrožené skupiny."[27]

Součástí systému ChK je i aplikace eRouška, která prostřednictvím bluetooth sleduje s kým přišla osoba, která má mobilní aplikaci spuštěnou, do blízkého kontaktu. V případě, že se v systému objeví někdo nakažený, jsou ostatní osoby informovány o tom, že byly ve styku s (anonymním) nakaženým.[28][29][30] Aplikace nesleduje nezná osobní údaje ani polohu uživatele, ale pouze pseudonáhodné kódy ze zařízení, která se ocitla v blízkém okolí příslušného mobilního telefonu.[31]

Doplněk lokalizačních map vygeneruje mapu pohybu nakažené osoby (tzv. vzpomínková mapa) a na základě té se pak s nakaženým snaží identifikovat osoby, které s ním přišli do styku a které je potřeba otestovat, jestli nejsou nakaženy.[4] Nakažený musí s předáním dat souhlasit a po vyřešení jsou data do šesti hodin smazána.[4]

V březnu 2022 firma Daktela linku 1221 "chytré karantény" nastavila tak, aby přes ni ukrajinští operátoři mohli začít poskytovat zdravotní poradenství svým spoluobčanům, kteří utíkají před válkou.[32] K propojení databáze "chytré karantény" se stávajícími systémy evidence cizinců a dalšími agendami státu vláda ČR uvolnila z vládní rozpočtové rezervy 145 milionu korun.[33]

• Informace o Chytré karanténě na stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky Archivováno 28. 4. 2020 na Wayback Machine
• Oficiální stránky aplikace eRouška
• TraceTogether — digitální systém pro sledování kontaktů, Singapur (anglicky)
• Corona-Warn-App — německá aplikace (německy)
• Immuni — italská open-source trasovací aplikace (anglicky)
• NHS COVID-19 — aplikace pro monitorování šíření pandemie covidu-19 v Anglii a Walesu (anglicky)