Churrité

Urkešský lev

K formování churritského etnika docházelo pravděpodobně v 1. pol. 3. tis. př. n. l., kdy se pravděpodobně churritština oddělila od uratejštiny. V Akkadském období 24.–23. století př. n. l. žili pravděpodobně v oblasti horních přítoků Tigridu a Cháburu, kde pravděpodobně existovalo několik menších státních útvarů, kde jsou doloženy churritské vládnoucí dynastie. Nejznámějším z nich byl Urkeš. V období 3. dynastie z Uru (22.–23. století př. n. l.) je doložena přítomnost churritských válečných zajatců v jižní Mezopotámii. Kolem přelomu 17.–16. století př. n. l. došlo ke sjednoceni churritských etnik a vzniku státu Mitanni, který v 15. století př. n. l. ovládal celou severní Sýrii (Aleppo, Ugarit, Alalach), jižní Malou Asii a povodí východních přítoků Tigridu. Říše Mitanni zanikla v průběhu 13. století př. n. l. Churrité pak žili v této oblasti dále, což dokládá přítomnost churritských jmen v Novoasyrských textech.

Churritština, která byla pravděpodobně příbuzná s uratejštinou, nebo také se severovýchodními kavkazskými jazyky, je aglutinačním a ergativním jazykem. Zapisovala se klínovým písmem, které obsahuje logogramy, slabičné i hláskové grafémy. V Ugaritu se na zapisování churritštiny používalo místní kvalfabetické klínové písmo. Churritština měla několik dialektů. První záznamy pocházejí z konce 3. tis. př. n. l., která pojednává o založení chrámu boha Nerigala. Absolutní většina je až však 2. tis. př. n. l. Texty jsou doloženy v Sýrii (Ugarit), v jižní Mezopotámii (Mari, jižní Babylonie), Egyptě (Tell el-Amarna – Achetaton), ale především největší nálezy pocházejí z Chetitské říše, a to především z jejich hlavního města Chattušaše.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hurrians na anglické Wikipedii.

• Encyklopedie starověkého Předního východu / [autorský kolektiv pod vedením Jiřího Proseckého] Praha : Libri, 1999 – 1. vyd.