Chua Luo-keng
Chua Luo-keng (čínsky pchin-jinem Hua Luogeng, znaky 华罗庚, 12. listopadu 1910 Ťin-tchan – 12. června 1985 Tokio) byl přední čínský matematik pracující zejména v teorii čísel, algebře, matematické analýze a numerické matematice. Jeho práce v oblasti matematické optimalizace ovlivnily čínské hospodářství.
| Chua Luo-keng | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | 华罗庚 |
| Narození | 12. listopadu 1910 Ťin-tchan |
| Úmrtí | 12. června 1985 (ve věku 74 let) Tokio |
| Místo pohřbení | Papaošanský revoluční hřbitov (39°54′28″ s. š., 116°14′9″ v. d.) |
| Alma mater | univerzita Čching-chua (1931–1932) Univerzita v Cambridgi (1936–1938) |
| Povolání | matematik a politik |
| Zaměstnavatelé | univerzita Čching-chua (1931–1936) Yunnan University (1938–1945) Institut pro pokročilé studium (1946–1948) Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign (1948–1950) univerzita Čching-chua (1950–1965) |
| Ocenění | TWAS fellow honorary doctor of the Chinese University of Hong Kong |
| Politické strany | Komunistická strana Číny China Democratic League |
| Funkce | místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Po střední škole chtěl studovat univerzitu, ovšem původně na to neměl peníze. Jeho článků si všiml profesor Siung Čching-laj a pozval jej k sobě na univerzitu Čching-chua do Pekingu, kde byl Chua Luo-keng nejprve formálně zaměstnán jako knihovník. Pilně vědecky pracoval a v roce 1934 mu bylo umožněno zařadit se mezi přednášející. V letech 1935–1936 navštívili univerzitu Jacques Hadamard a Norbert Wiener a následně se Wiener zmínil v Anglii o Chuovi Luo-kengovi G. H. Hardymu, který mu zařídil pozvánku na Cambridgeskou univerzitu, kde Chua Luo-keng strávil dva roky.
Po vypuknutí Druhé čínsko-japonské války se vrátil do Číny a stal se profesorem na univerzitě Čching-chua. Po konci války na pozvání Ivana Matvejeviče Vinogradova na tři měsíce navštívil Sovětský svaz a následně pobýval až do roku 1949 ve Spojených státech amerických, nejprve na Princetonské univerzitě a pak na Univerzitě Illinois v Urbana-Champaign.
V nově vzniklé Čínské lidové republice se stal vůdčí osobou matematické vědy i výuky matematiky. V době Velkého skoku vpřed, kdy začala být teoretická matematika ideologicky závadná, přesunul svou pozornost na aplikovanou matematiku. Vrátit se k teoretické matematice a opět navázat styky se zahraničními vědci mohl až po konci Kulturní revoluce.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hua Luogeng na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chua Luo-keng na Wikimedia Commons
Autoritní data  |
|
|---|