Chroust obecný

Chroust obecný (Melolontha melolontha, Linné, 1758) je velký brouk měřící až 3 cm, létající obvykle za soumraku. Vyskytuje se v Evropě a zasahuje také do mírného pásma Asie. V polovině 20. století byl kvůli používání pesticidů téměř vyhuben, ale od 80. let, kdy se omezilo používání pesticidů, se jeho stavy opět zvyšují.

Chroust obecný
Chroust obecný
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádbrouci (Coleoptera)
Podřádvšežraví (Polyphaga)
InfrařádScarabaeiformia
NadčeleďScarabaeoidea
Čeleďvrubounovití (Scarabaeidae)
Podčeleďchrousti (Melolonthinae)
Rodchroust (Melolontha)
Binomické jméno
Melolontha melolontha
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Pro chrousta obecného je charakteristické hnědé zbarvení a zlaté chloupky pod krovkami. Dospělci dosahují velikosti 25–30 mm. Samec má na tykadlové paličce 7 lístků, zatímco samička jich má pouze 6. Snadno jej lze zaměnit s chroustkem letním (Amphimallon solstitiale), který je však menší a nemá tykadlové paličky.

Rozšíření

Chroust obecný je rozšířen po větší části Evropy a vyskytuje se i v Malé Asii. Východní hranice výskytu je přibližně v linii Estonsko-Voroněž-Oděsa. Dále na východ (až k Tichému oceánu) se vyskytuje pouze chroust maďalový.

Synonyma
  • Melolontha albida Mulsant, 1842
  • Melolontha albida Redtenbacher, 1849
  • Melolontha asiatica Brenske, 1900
  • Melolontha colopyga Petz, 1905
  • Melolontha discicollis Mulsant, 1842
  • Melolontha femoralis Kraatz, 1885
  • Melolontha funesta Westhoff, 1884
  • Melolontha humeralis Westhoff, 1884
  • Melolontha luctuosa Westhoff, 1884
  • Melolontha lugubris Mulsant, 1842

Způsob života

Přes svou velikost je chroust pro člověka neškodný, i když může způsobit značné škody v zahradě i na poli. Dospělí chrousti se živí listy stromů, ale jejich larvy žijí pod zemí, kde se prokousávají kořínky a často napadají obilniny a další zemědělské plodiny. V minulosti způsobovali chrousti velké škody.

Vývoj do dospělosti trvá čtyři roky. Dospělci se líhnou na podzim a přezimovávají v hrabance, kterou na jaře opouštějí. Dospělci se objevují koncem dubna nebo v květnu (srov. německy Maikäfer, anglicky mj. také May bug 'májový brouk') a téměř okamžitě se páří. Po dvou týdnech dospělosti samičky začnou klást vajíčka, která zahrabávají 10–20 cm do země. Jedna samička může naklást až 80 vajíček. Dospělý chroust žije max. 2 měsíce. Larvy se začnou líhnout za 4–6 týdnů. Larvy (neboli ponravy) jsou aktivní pouze na jaře a v létě a v zimních měsících přezimují 20–100 cm pod povrchem. Žijí v zemi 4 roky (v chladnějším klimatu až 5 let), dokud nedorostou velikosti 4–5 cm, pak se na podzim zakuklí a na jaře vylézají opět dospělci.

Gastronomické využití

V některých dobách byli na některých místech chrousti konzumováni.

  • V německém časopise z města Fulda byli ve 20. letech popisováni studenti, kteří jedli chrousty v cukrové polevě.
  • Dušené chrousty popisuje v jednom svém románu německý spisovatel Sebald.
  • Další možností je podávat 10 minut vařené chrousty s citronovou šťávou na čerstvě usmažených palačinkách.

Polévky

Nejčastější byla pravděpodobně forma polévky nebo vývaru:

  • Francouzská chroustová polévka z 19. století

Na rozpuštěném másle usmažte libru (454 g) chroustů (bez křídel a nožiček), poté je zavařte do kuřecího vývaru, přidejte telecí jatýrka a podávejte k topince s pažitkou.

  • Česká chroustová polévka

1/4 kg chroustů (pro 6 osob) ve studené vodě omytých vhoď do horké vody, přidej všechnu kořínkovou zeleninu, kmínu, trochu soli a nechej v ní zapěniti jemně sekanou zelenou petržel. Vodu z chroustů sceď, zalij jí připravenou zásmažku a nechej chvíli povařiti. Pak zakvedluj do polévky 2 žloutky se 6 lžícemi husté smetany.[1]

Galerie
  • Ponrava chrousta obecného
  • Samec chrousta obecného
  • Rozlišení evropských chroustů rodu Melolontha vyskytujících se v Česku. Rozlišení samců (vlevo) a samic (vpravo) podle tykadel
    Dole: rozlišení druhů podle tvaru pygidia – z leva: chroust maďalový (Melolontha hippocastani), ch. obecný (M. melolontha), ch. opýřený (M. peectoralis)

Reference
  1. Luisa Ondráčková: Kuchařská kniha, 6. doplněné vydání, Občanská tiskárna v Brně, 1937, str. 15 (povolena také jako příručka na kuchařské a hospodyňské školy).

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.