Puchratka kadeřavá

Puchratka kadeřavá (Chondrus crispus), též irský mech, se řadí mezi mořské červené řasy. Barva se pohybuje od fialové po velmi světlou až skoro průsvitnou.

Puchratka kadeřavá
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšenižší rostliny (Thallobionta)
Odděleníruduchy (Rhodophyta)
TřídaFlorideophycidae
ŘádGigartinales
ČeleďGigartinaceae
RodChondrus
Stack.
Binomické jméno
Chondrus crispus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Irský mech je poměrně drobná mořská řasa, dorůstá jen asi 20 cm. Vyrůstá ze základny uchycené na mořském dně a její stélka se několikrát větví. Odnože se mohou značně lišit tloušťkou (2–15 mm) i barvou (tmavě zelená, tmavě červená, fialová, hnědá, nažloutlá či bílá). Usušená řasa je vždy nažloutlá a průsvitná.

Rozšíření

Irský mech je hojně rozšířen po celém pobřeží Irska a dalších evropských zemí, např. Islandu, Faerských ostrovů[1], západního Baltu až ke Španělsku. Dále se vyskytuje na východním pobřeží Kanady[2] a nepotvrzené nálezy pochází i z Kalifornie a Japonska. Červený pigment umožňuje irskému mechu lépe zachytit modrozelené světlo, tedy to světlo, které proniká do větších hloubek (200 m pod hladinu a hlouběji), proto se v této hloubce mech hojně vyskytuje.[3]

Využití

Puchratka kadeřavá se nejčastěji využívá jako zdroj karagenanu, což je látka podobná agaru. Želatinový extrakt se používá jako doplněk stravy, jako součást želé, na zahuštění a stabilizaci potravinových výrobků (šlehačka, zmrzlina, masné výrobky)[4][5] či jako emulgátor v textilním a farmaceutickém průmyslu. V Evropě se v potravinářství označuje jako E407.

V Irsku a některých částech Skotska se řasa uvaří v mléce, přecedí, osladí cukrem a ochutí vanilkou, skořicí, whiskey, nebo brandy.[6] Výsledný produkt je želatinová hmota podobná např. dezertu Panna cotta.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chondrus crispus na anglické Wikipedii.

  1. F. Börgesen. Botany of the Faröes based upon Danish investigations Part II (Copenhagen Reprint 1970). [s.l.]: [s.n.], 1903. ISBN 978-90-6105-011-7. Kapitola Marine Algae of the Faröes, s. 35. (anglicky)
  2. W. R. Taylor. Marine Algae of the Northeastern Coast of North America. [s.l.]: University of Michigan Press, Ann Arbor, 1972. ISBN 978-0-472-04904-2. (anglicky)
  3. Morton, O. 1994. Marine Algae of Northern Ireland. Ulster Museum ISBN 0-900761-28-8
  4. Roeck-Holtzhauer, Y.de Uses of seaweeds in Cosmetics. in Guiry, M.D. and Blunden, G. 1991 Seaweed Resources in Europe: Uses and Potential. John Wiley & Sons ISBN 0-471-92947-6
  5. Stegenga, H., Bolton, J.J., and Anderson, R.J. Seaweeds of the South African West Coast. ed. Hall, A.V. Bolus Herbarium Number 18 Cape Town. 1997. ISBN 0-7992-1793-X
  6. Feum à Feamainn (DVD, Scottish Gaelic), Comhairle nan Eilean Siar

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.