Cholínský most

Cholínský most je silniční betonový most přes řeku Vltavu nedaleko Cholína, součásti obce Borotice, na silnici II/119 ze Sedlčan do Dobříše. Byl postaven v letech 1952–1955,[1] při otevření nesl jméno Fučíkův most. Most byl vybudován na místě původního přívozu u mlýna Bukenice a leží mezi katastrálními územími Cholín a Křepenice. Most má evidenční číslo 119-004.[2] Cholínský most přetíná Vltavu na jejím 115. kilometru.

Cholínský most
Základní údaje
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Příbram
Číslo mostu	119-004
Komunikace	silnice II/119
Přes	Vltava
Začátek výstavby	1952
Otevřen	1955
Souřadnice	49°43′1,87″ s. š., 14°19′39,71″ v. d.
Parametry
Typ	trámový silniční most
Materiál	předpjatý beton
Délka	250 m
Šířka	9 m
Pilíře	4 pilíře obložené žulovými kvádry
Mapa
Další data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cholínský most z jižní strany

Most je postaven z prefabrikovaných předpjatých betonových nosníků, jeho celková délka činí 250 metrů a skládá se z 5 polí, každé má rozpětí 50 metrů.[1] Každé pole je tvořeno pěticí nosníků tvaru T, nosníky jsou 2500 mm vysoké, nad podporou mají výšku 2550 mm, šířka horní příruby je 1840 mm, celková hmotnost jednoho nosníku činí 205 tun – jednalo se do té doby nejtěžší vyrobené prefabrikované betonové nosníky v Československu.[1] Čtyři pilíře mostu byly obloženy žulovými kvádry.[1] Celková užitná šířka mostu činí 9 metrů.[1] Původní vozovka mostu o šířce 6,5 m byla tvořena žulovými dlažebními kostkami (později byla vozovka na mostě změněna na živičnou), po obou stranách je doplněna chodníky, každý má šířku 1,25 m.[1] Most se nachází 40 m nade dnem původního řečiště, od vodní hladiny Slapské nádrže ho dělí 11 m.[3] Pilíře jsou 36 m vysoké, běžná hloubka vody pod mostem je 27 m.[3]

Nosníky byly betonovány na předpolí mostu, kvůli stísněným podmínkám měla dráha k přepravě nosníků do finální polohy esovitý tvar, jako provizorní konstrukce pro montáž sloužily nosníky systému Bailey.[1] Po montáži prefabrikovaných nosníků následovalo dobetonování mezer mezi přírubami nosníků, příčné sepnutí konstrukce a vybetonování příčníků.[1]