Chobotnice pruhovaná

Chobotnice pruhovaná (Hapalochlaena fasciata, syn. Octopus pictus fasciata) je druhem chobotnice, který společně s chobotnicí kroužkovanou (Hapalochlaena lunulata), chobotnicí skvrnitou (Hapalochlaena maculosa) a chobotnicí druhu Hapalochlaena nierstraszi tvoří rod Hapalochlaena (některé druhy, které by do tohoto rodu patřily, ještě nebyly vědecky popsány). Vyskytuje se ve vodách Tichého oceánu, v oblastech mezi jihem australského spolkového státu Queensland až po jih státu Nový Jižní Wales. Vyskytuje se na mělčinách při pobřeží či na sklanatých březích. Má hnědé zbarvení a při rozrušení se na těle objeví výrazné modré znaky. Chobotnice pruhovaná je drobným druhem a měří 4,5 cm, navzdory tomu je nicméně kvůli silnému jedu společně s ostatními členy rodu jedním z nejnebezpečnějších mořských tvorů. Ve slinných žlázách těchto chobotnic vytvářejí bakterie rodů Bacillus, Pseudomonas a Vibrio jed tetrodotoxin, který brání přenosu nervových impulsů do svalů a jež chobotnice vylučuje při kousnutí. Chobotnice jej využívá k lovu své kořisti, jako jsou krabi nebo menší druhy ryb, nicméně toxin je nebezpečný i pro člověka. Otrava se u lidí projevuje nevolností, paralýzou a respiračním selháním, samotné poranění radulou chobotnice ale nemusí být bolestivé. Nebezpečí představuje zejména pro menší děti, které mohou mít nutkání s chobotnicí manipulovat kvůli atraktivnímu zbarvení. Protijed neexistuje, jediná pomoc spočívá v podpoře dýchání a srdeční činnosti až do vypršení účinků jedu. Druh nicméně není agresivní a místo útoku volí raději únik do bezpečí.

Chobotnice pruhovaná
Chobotnice pruhovaná na kresbě z roku 1886
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Podříše	trojlistí (Bilateria)
Infraříše	prvoústí (Protostomia)
Nadkmen	Lophotrochozoa/Spiralia
Kmen	měkkýši (Mollusca)
Třída	hlavonožci (Cephalopoda)
Řád	chobotnice (Octopoda)
Čeleď	chobotnicovití (Octopodidae)
Rod	chobotnice (Hapalochlaena)
Binomické jméno
Hapalochlaena fasciata (Hoyle, 1886)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohlavní dospělosti je dosaženo ve čtyřech měsících, později se chobotnice začínají pářit. Samice chobotnice pruhované klade okolo 50 vajec, která několik týdnů stále obklopuje svými rameny, po vylíhnutí v blízkosti matky zůstávají několik dní i mláďata. Ta měří maximálně čtyři milimetry, ale vyvíjejí se rychle. Po vyklubání se z vajíček si s sebou nesou žloutek, který jim několik hodiny poskytuje zásobu živin, ale již za několik dní jsou schopna lovit (nevyhýbají se ani kanibalismu). Brzy po vylíhnutí mláďat samice uhyne; samci zahynou už po spáření.