Chlodosinda

Chlodosinda
Chlodosinda
Narození	575; Moselle
Rodiče	Sigibert I. a Brunhilda
Rod	Merovejci
Příbuzní	Ingunda[1] a Childebert II.[2] (sourozenci)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Chlodosinda také Chlodosuinda (571/575^? Moselle - ^?) byla franská princezna, dcera krále Sigeberta I. a královny Brunhildy.[3][4][5]

Informace o životě Chlodosindy se dochovaly v díle Decem libros historiarum fránského biskupa Řehoře z Tours. V době atentátu na svého otce Sigiberta I. žila s matkou v Paříži. Následně byla svým strýcem, králem Chilperichem I. umístěna do vazby v Meaux.[6] V roce 587 se svou matkou Brunhildou a bratrem Childebertem II. odešla do Trevíru, kde se připojila ke svému strýci, králi Guntramovi.[4]

Chlodosinda byla svým strýcem Guntramem dvakrát zasnoubená s cizími panovníky.[4] Prvním z panovníků byl Authari, král Langobardů,[5] který byl ve válce s Byzantskou říší. V té době se Byzantinci snažili získat spojenectví s Childebertem, čehož se snažil dosáhnout i Authari právě zasnoubením s Chlodosindou, ale tato jednání ztroskotala.[3] V roce 587 byla Andelotskou smlouvou Chlodosinda pod ochranou Guntrama, který byl s Vizigóty v rozporu. I přesto v roce 588 Guntram schválil sňatek Chlodosindy s Reccaredem, králem Vizigótů.[7] K sňatku nakonec nedošlo.[3]

Někteří historici se domnívají, že Chlodosinda se patrně později provdala za burgundského šlechtice jménem Chrodoald a je nejmenovanou tetou krále Theudeberta II., kterou zmiňuje Jonáš z Bobbia ve svém díle Vita Columbani.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chlodosinda na anglické Wikipedii.

Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
WOOD, Ian. The Merovingian Kingdoms 450 - 751. [s.l.]: Routledge, 2014. 408 s. Dostupné online. ISBN 978-1-317-87115-6. (anglicky)
MARTINDALE, John Robert. The Prosopography of the Later Roman Empire 2 Part Set: Volume 3, AD 527-641. [s.l.]: Cambridge University Press, 1992. 1626 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-20160-5. (anglicky)
HODGKIN, Thomas. Italy and Her Invaders: The Lombard invasions, 553-600. [s.l.]: Clarendon Press Dostupné online. (anglicky)
GREGORY OF TOURS. A History of the Franks. [s.l.]: Penguin Publishing Group, 1976. Dostupné online. ISBN 978-0-14-044295-3. (anglicky)
HISPALENSIS, Isidorus (Isidor ze Sevilly). Historia De Regibus Gothorum, Vandalorum Et Suevorum. [s.l.]: CreateSpace Independent Publishing Platform Dostupné online. ISBN 978-1-5031-1070-0. (latinsky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[10b3819d4fc4c831ab2b8348c29879d66b813a59-1] Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.

[5f5801a26e8d8deeedfb71637180d81289d993a1-2] Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.

[wood-3] WOOD, Ian. The Merovingian Kingdoms 450 - 751. [s.l.]: Routledge, 2014. 408 s. Dostupné online. ISBN 978-1-317-87115-6. (anglicky)

[martindale-4] MARTINDALE, John Robert. The Prosopography of the Later Roman Empire 2 Part Set: Volume 3, AD 527-641. [s.l.]: Cambridge University Press, 1992. 1626 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-20160-5. (anglicky)

[Hodgkin-5] HODGKIN, Thomas. Italy and Her Invaders: The Lombard invasions, 553-600. [s.l.]: Clarendon Press Dostupné online. (anglicky)

[Gregory-6] GREGORY OF TOURS. A History of the Franks. [s.l.]: Penguin Publishing Group, 1976. Dostupné online. ISBN 978-0-14-044295-3. (anglicky)

[7] HISPALENSIS, Isidorus (Isidor ze Sevilly). Historia De Regibus Gothorum, Vandalorum Et Suevorum. [s.l.]: CreateSpace Independent Publishing Platform Dostupné online. ISBN 978-1-5031-1070-0. (latinsky)