Chiron (planetka)

(2060) Chiron je planetka objevená 18. října 1977 astronomem C. T. Kowalem na kalifornské Observatoři Mt. Palomar (byla však zpětně nalezena i na předobjevových snímcích, jejichž historie sahá až do roku 1895). Její název pochází z řecké mytologie, kde toto jméno nosil kentaur Cheirón.

Chironova oběžná dráha (JavaApplet Orbit Viewer)

Chiron
Snímek planetky (2060) Chiron z Hubbleova teleskopu z roku 2015
Identifikátory
Označení	(2060) Chiron
Předběžné označení	1977 UB
Katalogové číslo	2060
Objevena
Datum	18. říjen 1977
Místo	Observatoř Palomar
Objevitel	Charles T. Kowal
Jméno po	Cheirón
Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0)
Epocha	27. říjen 2007 2453200,5 JD
Velká poloosa	13,638 366 AU 2040 270 600 km
Excentricita	0,382 099
Perihel	8,427 161 8 AU 1 260 685 461 km
Afel	18,849 571 AU 2819 855 000 km
Perioda (oběžná doba)	50,37 roku 18396 dne
Střední denní pohyb	0,0196°/den
Sklon dráhy k ekliptice	6,938°
Délka vzestupného uzlu	209,28°
Argument šířky perihelu	339,35°
Střední anomálie	82,93079°
Fyzikální vlastnosti
Absolutní hvězdná velikost	6,5
Odhadovaný průměr	166
Albedo	0,11
Hmotnost	2,4–3,0 × 1018 kg
Střední hustota	2,0 g/cm³

Chiron obíhá kolem Slunce po velmi excentrické dráze (perihel - 8,449 AU, afel - 18,891 AU) skloněné vůči ekliptice o 6,931° mezi Uranem a Saturnem, jehož dráhu kříží. Je prvním objeveným zástupcem planetek z takzvané skupiny kentaurů. Tyto objekty mají svůj původ v Kuiperově pásu, ale byly zachyceny gravitací velkých planet a dnes se pohybují po nestabilních excentrických drahách mezi vnějšími planetami sluneční soustavy.

To, co z Chirona udělalo unikátní těleso, byl však objev z roku 1988, kdy u něj astronomové nalezli slabý kometární obal (komu), která je typická pouze pro komety. Na to, aby byl Chiron kometárním jádrem, má však příliš velký průměr (166 km). Dnes je proto klasifikován jak jako planetka, tak jako kometa (je znám také pod svým kometárním označením 95P/Chiron).