Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy

Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy (Charlotte: A Tri-Coloured Play with Music) je opera Aleše Březiny na libreto Alona Nashmana. Námětem libreta je život a dílo německé židovské malířky Charlotte Salomon, která byla jednou z obětí zavražděných v koncentračním táboře Auschwitz.

Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy
Charlotte: A Tri-Coloured Play with Music
Žánrsingspiel
SkladatelAleš Březina
LibretistaAlon Nashman
Originální jazykangličtina
Datum vzniku2019
Premiéra1. červen 2019
Hart House Theatre, Toronto, Kanada
Česká premiéra1. červenec 2019
Národní divadlo, Nová scéna, Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Autor označuje operu jako komorní operní muzikál, protože obsahuje i kabaretní a operetní scény. Opera trvá přibližně hodinu a půl.[1]

Charlotte Salomon maluje na zahradě vily L'Ermitage, Villefranche-sur-Mer, asi 1939.

Inscenační historie

Koncertní provedení opery bylo uvedeno v premiéře dne 1. června 2017 v The Isabel Bader Centre for the Performing Arts, Kingston, Ontario, Kanada v nastudování souboru Theaturtle.[2] Scénická verze byla uvedena v rámci festivalu Luminato ve dnech 16. -18. června 2017.[3] Opera byla dále uvedena ve dnech 30. června - 2. července 2017 na Design Festivalu v Taipei, Taiwan[4] Záznam této verze opery je dostupný na internetu.[5]

Druhá verze opery byla uvedena o rok později stejným souborem.[6] Členy inscenačního týmu byli: Scénografie a režie: Pamela Howard, hudební nastudování: Peter Tiefenbach, světelný design: Patrick Lavender, pohybová režie: Marie-Josée Chartier, produkce: Kaitlin Hickey.[7] Po premiéře v kanadském Torontu na scéně divadla Hart House Theatre dne 1. června 2019 následovalo světové turné:[8]

Osoby a obsazení při premiéře

Zpěváci
Ariana Chris Paulinka Bimbam
Andrew Cohen Amadeus Daberlohn
Kaliegh Gorka Birgit, služka / Barbara
Derek Kwan Albert Kann / Pope
David Ludwig dědeček / Minister of Propaganda
Tracy Michailidis Franziska / babička
Shaina Silver-Baird Charlotte Kann

Hudebníci
Peter Tiefenbach klávesové nástroje / Dr. Singsong
Michele Verheul klarinety / teta Hedvika
Kimberly Jeong violoncello / protestující žena
Ben Promane trubky / strýc Walter

Stručný děj díla

PROLOG

L'Hermitage, Villefranche-sur-Mer, Francie 1942

Charlotte maluje svůj berlínský život podle vzpomínek. Ze zadní čísti jeviště vytupijí postavy jejího života jako na divadle, pomalu procházejí průsvitnou oponou a jsou představováni jeden po druhém.

SCÉNA JEDNA (Vánoční stromeček)

Byt Kannových, Berlín 1925.

Charlotte je 8 let. V bytě Kannových se odehrává typická vánoční oslava s hosty, kteří jsou překvapeni vánočním stromkem v židovské rodině. Charlottina matka Franciska je nešťastná. Předpovídá svou sebevraždu a Cherlotte věří, že se její matka stane andělem v nebi.

SCÉNA DVĚ (Tak tomu se tedy říká život)

Krematorium / byt Kannových, Berlín 1926.

Charlottina matka Franciska spáchala sebevraždu, ale Charlottě, které je nyní 9 let řekli, že matka zemřela „na chřipku“. Charlotte a její prarodiče jsou doma, zatímco její otec a ostatní muži jsou v Krematoriu. Charlotte píše dopis své matce v nebi, ale matka neodpovídá.

SCÉNA TŘI (Daberlohnova noční můra)

Daberlohnův pokojík u nádraží, Berlín 1927.

Daberlohn zpívá o svých zkušenostech v zákopech první světové války, jak překonal své zoufalství a rozhodl se stát učitelem zpěvu.

SCÉNA ČTYŘI (Carmen)

Jeviště Státní opery Berlín. Lóže. 1927.

Charlotte s otcem dostanou prominentní místa v operním jevišti. Charlotte je poprvé v opeře a poprvé se setkává s otcovou novou partnerkou Paulinkou Bimbam. Zpívá Carmen. Opera má veliký úspěch. Daberlohn sedí na levném sedadle a je Paulinkou unešen. Albert a Charlotte čekají, až se Paulinka vrátí z jeviště, aby se s nimi setkala. Stali se rodinou!

SCÉNA PĚT (Obdiv)

Apartmá u Bimbam-Kannových, Berlín 1930.

Paulinka a Albert se objímají na pohovce a netuší, že je Charlotte sleduje. Paulinka dává Charlotte gramofonovou desku se svou nahrávkou Schubertovy písně „Der Wegweiser“. Charlotte, které je nyní 13 let, intenzivně poslouchá. Charlotte, Albert a Daberlohn zpívají o svém obdivu k Paulince.

SCÉNA ŠEST (Zdivočelé šílenství)

Nemocnice, kancelář, Řím: Vatikán, byt Kannových, Umělecká škola 1933.

Doktor Albert Kann je propuštěn z nemocnicie. Paulinka žádá ministra propagandy o povolení k vytvoření židovského divadla. Charlottini prarodiče navštívili Řím a papež se ptá "co tady dělají všichni ti Židé?" Charlotte je nyní 16 let, Pozoruje z okna davy podporující nacistickou stranu a závidí jim jejich "nedostatek pochyb". Sama se odmítá vrátit do školy a chce se přihlásit na uměleckou školu. Paulinka ji vezme na schůzku s ředitelem umělecké školy Herr Schmidtem.

SCÉNA SEDM (Barbara)

Akademie umění, Berlín 1934.

Charlotte, které je nyní 17 let, se na Akademii spřátelí s Barbarou, ideální árijskýou dívkou, která stojí modelem při hodinách figurální kresby. Od Barbary se Charlotte dozvídá podrobnosti o sexu a lásce.

SCÉNA OSM (Vox Humana)

Byt u Bimbam-Kannů, Berlín 1936.

Daberlohn přichází do bytu Bimbam-Kannových s doporučujícím dopisem a rukopisem svých hlasových teorií. Daberlohn zaujme Paulinku a sní o tom, jak ji svede pomocí písně. (BIST DU BEI MIR) Charlotte, které je nyní 20 let, sleduje Daberlohna a svoji matku a tajně je kreslí.

SCÉNA DEVĚT (Smrt a dívka)

Venkovní kavárna, Berlín 1937.

Daberlohn sedí před kavárnou a čte noviny plné zlověstných titulků o bojkotu židovských podniků. Všimne si Charlotty, která jde kolem, a vyzývá ji, aby se k němu připojila. prohlíží si její kresby, včetně svého nedokončeného portrétu. Lichotí jí a žádá, aby mu „půjčila“ dvě své kresby. Charlotte mu je dává a představuje si, že by se do ní Daberlohn mohl zamilovat.

SCÉNA DESET (Trojúhelník)

Salón u Bimbam-Kannů, Berlín listopad 1938.

Daberlohn studuje s Paulinkou roli Gluckova Orfea. Ukazuje Paulince Charlottiny obrazy, aby ilustroval Paulinkovu myšlenku, že se umělec musí zabývat životem i smrtí. Paulinka obrazy odmítá jako dětinské. Obě ženy obviňují Daberlohna, že je pokrytec. Albert doprovází Paulinku na zastávku, a ta ho nabádá, aby se „dobře staral o naši Charlottu.“

SCÉNA JEDENÁCT (Louka plná pryskyřníků. Kristallnacht)

Byt, listopad 1938.

Daberlohn zůstal sám s Charlotte. Vypráví jí o tajemství lidského dotyku a vede ji do její ložnice. Objímají se na její posteli, když v tom se z ulice ozývají zvuky křišťálové noci.

SCÉNA DVANÁCT (Zatčení)

Salón u Bimbam-Kannů, 4 dny poté, 1938.

Birgit vtrhne zvenku a řekne Paulince, že Albert byl v nemocnici nacisty zatčen. Paulinka se rozhodne jednat okamžitě. Jde na policejní stanici, kde vede protest žen zatčených mužů.

SCÉNA TŘINÁCT (Kočka a myš)

Kancelář Ministra propagandy 1938.

Paulinka si vymůže audianci u ministra propagandy. V duetu prosí o propuštění Alberts, a využívá své slávy, krásy a hlasu. Je nucena souhlasit s požadavky ministra na oplátku za Albertovo propuštění.

SCÉNA ČTRNÁCT (Návrat domů)

Apartmá u Bimbam-Kannů, začátek 1939.

Albert podpírán Paulinkou se vrací z koncentračního tábora do svého bytu. Albert vypráví o pobytu v táboře, má zničené ruce a asi se již nikdy nebude moci věnovat chirurgii. Rodiče rozhodují, že Charlotte musí odjet ke svým prarodičům, kteří žijí na jihu Francie. Charlotte nechce odjet. Charlotte a Paulinka se hádají a Charlotte Paulince připomíná, že není její skutečnou matkou. Paulinka nařídí Birgit, aby okamžitě zabalila Charlotte kufr.

SCÉNA PATNÁCT (Slavnostní večeře)

Byt u Bimbam-Kannů, zkraje 1939.

Přátelé rodiny Bimbam-Kannovi, včetně Daberlohna, se účastní večeře na rozloučenou u Kannů. Všichni popisují, kam odcházejí z Německa. Charlotteiny kufry jsou zabaleny vedle její postele. Je rozrušená a dychtivě se dívá na Daberlohna v naději, že ji může zachránit.

SCÉNA ŠESTNÁCT (Sbohem)

Berlínské nádraží 1939.

Všichni jsou na nádraží a loučí se s přáteli a rodinou. Albert a Paulinka dávají Charlotte podslední praktické rady. Charlotte ale vyhlíží Daberlohana. Zpívá mu árii na rozloučenou, když v tom se Daberlohn objeví. Na rozloučenou zpívá, že „nikdy nezapomenu a v tebe věřím.“

SCÉNA SEDMNÁCT (Villefranche)

l'Hermitage, Villefranche sur-Mer, Francie 1939–1940.

Vypukla válka. Již tak napjatý vztah mezi dědečkem a babičkou se přítomnost Charlotty zhoršuje. Babička onemocní a odmítá pohodlí, které Charlotte nabízí. Nakonec spáchá sebevraždu.

SCÉNA OSMNÁCT (Odhalení)

Villefranche sur-Mer, Francie 1940.

Dědeček a Charlotte pohřbili babičku v mělkém hrobě. Dědeček odhalil Charlotte pravdu o řadě sebevražd mezi ženami v Charlottině rodině. Navrhuje, aby spolu nyní spali. Charlotte se rozhodne otrávit ho a přizná se k tomuto skutku v dopisu Daberlohnovi.

EPILOG

U moře, Villefranche sur-Mer, Francie 1942.

Sama Charlotte nyní čelí dědictví sebevraždy. Sní o Daberlohnovi a pamatuje si jeho povzbuzující slova. Když si všimne krásy kolem sebe, rozhodne se vymalovat svůj život podle paměti a znovu oživit osoby svého života. Nakonec zabalí své obrazy do balíku a nabídne je publiku a řekne: „Postarejte se o ně dobře, je to celý můj život.“

KONEC

Hudební citace

Charlotte Salomon ve svém díle Život? nebo divadlo? (Leben? oder Theater?) odkazuje v textových komentářích k obrazům na řadu hudebních skladeb a písní. Aleš Březina použil hudební citace některých z nich:

V opeře jsou použity citace z dalších děl:

  • Antonín Dvořák: Largo, Symfonie č. 9
  • Richard Wagner: Tristan a Isolda
  • Richard Wagner: Příjezd Valkýr (Walkürenritt), předehra ke 3. jednání opery Valkýra
  • Felix Mendelssohn-Bartholdy: Svatební pochod (Hochzeitsmarsch), Ein Sommernachtstraum[13]

Jiné zpracování námětu

Operu na námět života a díla této umělkyně s názvem Charlotte Salomon složil Marc-André Dalbavie na libreto Barbary Honigmann v roce 2014. Opera měla premiéru na Salzburckém festivalu dne 28. července 2014 pod taktovkou Luc Bondyho. Představení bylo přenášeno rakouskou rozhlasovou stanicí Ö1 v přímém přenosu.[14]

Odkazy

Reference
  1. Opereta : A. Březina / A. Nashman / P. Howard: Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy [online]. Smetanova Litomyšl [cit. 2019-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-29.
  2. The Isabel Bader Centre for the Performing Arts at Queen’s University Presents Charlotte: a Tri-Coloured Play with Music [online]. Newswire, 2017-05-24 [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
  3. SIMEONOV, Jenna. Life-like theatre at Luminato: the story of Charlotte Salomon [online]. Schmopera, 2017-06-11 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
  4. HERMAN, Judi. Review: Charlotte - A Tri-Coloured Play with Music - Charlotte Salomon's autobiographical work explodes onto the stage in glorious tri-colour [online]. Jewish Renaissance, 2017-06-29 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
  5. NASHMAN, Alon. CHARLOTTE Full Production 2017 [online]. vimeo, 2017 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Theaturtle - Charlotte. www.theaturtle.com [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
  7. CHARLOTTE: Tříbarevná hra se zpěvy 1. 7. 2019 20:00. Národní Divadlo [online]. Národní Divadlo [cit. 2019-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-29. (česky)
  8. Theaturtle's CHARLOTTE: A TRI-COLOURED PLAY WITH MUSIC International Tour Announced. BroadwayWorld.com [online]. BWW News Desk, 2019-05-03 [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Charlotte: A Tri-Coloured Play with Music | Canada. en.jaffafest.com [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
  10. CHARLOTTE: A Tri-Coloured Play with Music [online]. Theater on Podol [cit. 2019-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-29. (anglicky)
  11. ШАРЛОТТА: Трикольорова Вистава з Музикою [online]. Theatre Voskresinnia, 2019-06-12 [cit. 2019-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-13. (ukrajinsky)
  12. DRÁPELOVÁ, Věra. RECENZE: Smrt a dívka. Hra o židovské malířce zapůsobí silou příběhu. iDNES.cz [online]. Mediální skupina Mafra, 2019-07-02 [cit. 2019-07-03]. Dostupné online.
  13. BŘEZINA, Aleš: Charlotte: A Tri-Coloured Play with Music
  14. Marc André Dalbavie: "Charlotte Salomon". Ö1 [online]. Der ORF, 2014-07-28 [cit. 2019-07-03]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.