Charles Proteus Steinmetz

Charles Proteus Steinmetz (9. dubna 1865, Wrocław, Polsko, tehdejší Breslau, Pruské Slezsko, Prusko – 26. října 1923, Schenectady, USA), původním jménem Karl August Rudolf Steinmetz[1], byl německo-americký matematik a elektroinženýr, který významně přispěl k pochopení střídavého proudu, což umožnilo jeho rozsáhlejší využívání v praxi. Významná je především jeho práce v oblasti hystereze.

Charles Proteus Steinmetz
Rodné jméno	Karl August Rudolph Steinmetz
Narození	9. dubna 1865 Vratislav
Úmrtí	26. října 1923 (ve věku 58 let) Schenectady
Místo pohřbení	Vale Cemetery and Vale Park
Alma mater	Vratislavská univerzita
Povolání	matematik, elektroinženýr, inženýr, fyzik a vynálezce
Zaměstnavatel	Union College (1902–1923)
Ocenění	medaile Elliotta Cressona (1913) Cedergren Medal (1914) National Inventors Hall of Fame
Politické strany	Sociálnědemokratická strana Německa Americká socialistická strana
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Steinmetz trpěl nemocemi páteře a nanismem, ale už v raném mládí projevoval výrazný talent v oblastech matematiky, fyziky a literatury. Kvůli socialistickým aktivitám byl nucen opustit své rodiště a po krátkém pobytu v Curychu emigroval do Spojených států. Tam si německy znějící jméno Karl změnil na Charles a jména August Rudolf za svou univerzitní přezdívku Proteus.[1]

Steinmetz získal svou vědeckou reputaci především prací v oblasti hystereze. Důležitá je však také jeho práce v oblasti matematických výpočtů, které se týkají střídavých elektrických obvodů. Věnoval se také výuce matematiky pro inženýry.

Roger W. Babson se jednou zeptal elektroinženýra Charlese P. Steinmetze: „Která oblast výzkumu se bude v příštích padesáti letech nejvíce rozvíjet?“ „Domnívám se, že největší objevy budou učiněny v duchovní oblasti,“ odpověděl Steinmetz. „Právě v ní leží síla, která, jak nám dějiny jasně ukazují, byla ve vývoji člověka tou nejmocnější. Doposud jsme si s ní však jen pohrávali a nikdy jsme ji pořádně nestudovali tak jako síly fyzické. Jednoho dne lidé pochopí, že hmotné statky nepřinášejí štěstí a jejich přínos pro lidskou tvořivost a sílu je zanedbatelný. Pak vědci na celém světě přenechají své laboratoře ke studiu Boha, modlitby a duchovních sil, kterých jsme se zatím sotva dotkli. Až tento den nadejde, zažije svět za jedinou generaci větší pokrok než za uplynulé čtyři.“ Autobiografie Jogina Paramahansa Yogananda SRF