Chajim Hazaz

Narodil se v malé vesničce Sidorovichi v carském Rusku (dnešní Ukrajina).[2] Podobně jako mnoho židovských spisovatelů jeho generace, byl i on svědkem pogromů, které měly formující dopad na jeho dílo.[3] Žil v řadě evropských velkoměst, včetně Kyjeva, Charkova, Moskvy, Konstantinopole, Paříže a Berlína, než v roce 1931 přesídlil do britské mandátní Palestiny, kde se usadil v Jeruzalémě. Jeho manželkou byla básnířka Jocheved Bat Mirjam a jejich jediný syn Nachum padl v izraelské válce za nezávislost v roce 1948. Od roku 1961 až do své smrti žil v jeruzalémské čtvrti Talbija.

Své vůbec první dílo publikoval pod pseudonymem. Poté mu vyšlo několik povídek v časopisech. V druhé polovině 20. let si již jeho příběhy začaly získávat uznání. Mnohé z nich se odehrávají na pozadí bolševické revoluce v Rusku. V roce 1930 vyšel jeho první román (בישוב של יער), který je o židovské rodině na Ukrajině za rusko-japonské války.[2]

• V roce 1942 (společně s Ša'ulem Černichovskim) a znovu v roce 1970 mu byla udělena Bialikova cena za literaturu[4]
• V roce 1953 mu byla, v první rok její existence, udělena Izraelská cena za literaturu[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haim Hazaz na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chajim Hazaz na Wikimedia Commons