Chaj-pej

Kraj leží na severovýchodě Tibetské náhorní plošiny, zároveň na severovýchodě provincie Čching-chaj. Na severu sousedí s provincií Kan-su, na východě s okresy města Si-ning, na jihu leží jezero Kukunor a kraj Chaj-nan a na západě kraj Chaj-si.

Na hranicích s provincií Kan-su se od západu na východ táhne pohoří Čchi-lien, které dosahuje výšky přes 5000 metrů. Průměrná nadmořská výška kraje se pohybuje okolo 3 500 m n. m., 85 % regionu se nachází ve výše než 3000 metrů nad mořem. V pohoří Čchi-lien pramení množství řek, které zásobují region vodou. Většina řek teče do jezera Kukunor.

Administrativní členění

Mapa	#	název (český přepis)	název tibetsky	tibetsky (Wylie)	čínsky (znaky)	čínsky (pchin-jin)	Obyvatelstvo (2010)	Rozloha (km²)
	okresy
	1	Chaj-jen	ཧའི་ཡོན་རྫོང་	ha'i yon rdzong	海晏县	Hǎiyàn Xiàn	37 788	4 348
	2	Čchi-lien	ཆི་ལེན་རྫོང་	chi len rdzong	祁连县	Qílián Xiàn	46 473	15 610
	3	Kangccha	རྐང་ཚ་རྫོང་	rkang tsha rdzong	刚察县	Gāngchá Xiàn	41 333	12 500
	autonomní okres
	4	Men-jüan	མོང་ཡོན་ ཧུའེ་རིགས་རང་སྐྱོང་རྫོང་	mong yon hu'e rigs rang skyong rdzong	门源回族自治县	Ményuán Huízú Zìzhìxiàn	147 710	6 896

Pohoří Čchi-lien

V roce 1953 žilo v kraji 68 402 obyvatel, z toho Číňanů 26 tisíc (38 %), Tibeťanů 19 tisíc (28 %), Chuejů 17 tisíc (25 %), Mongolů 3700 (5 %) a dalších 14 národností.

V roce 1982 zde žilo 219 692 obyvatel, z toho Číňanů 109 tisíc (49 %), Chuejů 55 tisíc (25 %), Tibeťanů 39,5 tisíc (18 %), Mongolů 8890 (4 %), Monguorů 5000 (2 %) a další národnosti.

V roce 2008 žilo v kraji 278 486 obyvatel. 100 tisíc Číňanů (35 %), 31 % Chuejů, 24 % Tibeťanů, 5 % Mongolů, 3 % Monguorů, dalších více než deset národností tvořilo necelé 1 % celkového počtu obyvatel.

86 % populace národnosti Salarů v kraji žije v okrese Čchi-lien.[1]

Prefekturou prochází dálnice G315 vedoucí z města Si-ning do Kašgaru. Severně od jezera také vede železnice do Lhasy.

V oblasti se nachází první čínská továrna pro výrobu a testování atomových zbraní. Výrobna se začala stavět v roce 1958 pod názvem „Továrna 221“ a dodnes oblast nese název „Atomové město“ (原子城, Jüan-c’ čcheng). V roce 1987 bylo rozhodnuto o ukončení provozu a předání oblasti z rukou armády státu. Provoz byl zastaven v roce 1993 a v blízkosti postaveno město Si-chaj, které je dnes správním centrem kraje. V roce 2001 byla oblast továrny zařazena na seznam národního dědictví a zpřístupněna veřejnosti. Během fungování továrny zde bylo vyrobeno a v okolí odzkoušeno množství jaderných zbraní.