Ch-101
Ch-101 je řízená střela s plochou dráhou letu typu vzduch-země dlouhého dosahu, vyvinutá a vyráběná společností Raduga. Je určena k ničení dobře chráněných pozemních cílů vysoké hodnoty.
Střela Ch-101 může být nesena strategickými bombardéry Tu-95MSM a Tu-160.
Vznik a vývoj
Na konci 80. let 20. století začaly práce na vývoji nadzvukové okřídlené rakety typu vzduch-země nazvané Ch-90. Střela měla být sovětským ekvivalentem k americké AGM-129, avšak po několika zkušebních výstřelech byl program pozastaven. Namísto toho začala kancelář Raduga v roce 1995 vyvíjet střelu Ch-101, která se měla vyznačovat mnohem vyšší přesností. Cílem bylo vytvořit řízenou střelu dlouhého doletu s nízkou efektivní odraznou plochou, určenou na dopravení jaderné nebo konvenční hlavice.
Konstrukce a vlastnosti
Rozměry Ch-101 jsou ve srovnání s jejím předchůdcem Ch-55 větší. Střela Ch-101 je dlouhá 7,45 m a její průměr je 742 mm. Pod trupem jsou sklopena křídla, která se po odhození střely roztáhnou, přičemž jejich rozpětí je 3 m. Pohon zajišťuje dvouproudový motor RD-300-95TM s maximálním tahem 3,9 kN. Střela nese ve vnitřní palivové nádrži 1250 kg paliva a její celková hmotnost je 2200–2400 kg.
Ch-101 je schopna zasáhnout cíl na vzdálenost 5000 – 5500 km s kruhovou odchylkou 5–20 m. S touto raketou jsou ruské strategické bombardéry schopné zasadit vysoce přesné údery proti klíčovým vojenským cílem nepřítele z oblasti, která je mimo dosah protivzdušné obrany protivníka. Ch-101 je obtížné detekovatelná radarem, protože její efektivní odrazová plocha je jen 0,01 m². Profil letu střely je proměnlivý, může se pohybovat v rozmezí 30–6000 m nadmořské výšky. Cestovní rychlost letu rakety je 680–720 km/h, ale její maximální hodnoty dosahují 900–970 km/ h. Letová vytrvalost Ch-101 je až 10 hodin. Střela je naváděná na cíl pomocí elektrooptického systému korekce letu Sprut, satelitního systému GLONASS a v závěrečné fázi letu využívá systém TV kamery.[1]
Vyrábí se ve dvou variantách, Ch-101 s konvenční bojovou částí o hmotnosti 400 kg a Ch-102 s jadernou bojovou částí 250 kt. Bojová část Ch-101 má dvě samostatné hlavice s hmotností 150 kg, jednu pevnou a druhou odnímatelnou. Tato odnímatelná část se může v jisté fázi letu od rakety oddělit a snést se na padáku na požadovaný cíl. Střela s pevnou bojovou hlavicí letí dál a jedna raketa tak může útočit zároveň na dva cíle, vzdálené od sebe do 100 km.[2]
Bombardér Tu-95MSM má pod křídly 4 závěsníky a na každém z nich může nést dvojici střel Ch-101. Celkově tak dokáže při jednom letu dopravit na různé cíle až osm těchto okřídlených raket. Větší délka střely ve srovnání se svým předchůdcem Ch-55 neumožňuje umístit Ch-101 ve vnitřním prostoru pumovnice Tu-95MSM. Na rozdíl od něj je možné v modernějším strategickém bombardéry Tu-160 zavěsit v pumovnici až 12 kusů Ch-101.
Nasazení
Ruská intervence v Sýrii
K prvnímu bojovému nasazení střel Ch-101 došlo dne 17. listopadu 2015 v Sýrii. Ruské strategické bombardéry Tu-160 vystřelily 12 těchto raket na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Hlavními cíli útoků se staly sklady zbraní, polní tábor a velitelské základny teroristů v Idlib a Aleppu.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ch-101 na slovenské Wikipedii.