Cervikální klobouček

Nápad blokovat průnik spermií přes děložní čípek a zabránit tak těhotenství se zrodil již před tisíci lety. Čípek se překrýval různě tvarovanými pomůckami: prostitutky v Asii používaly naolejované papírky, ženy z Velikonočního ostrova si zaváděly do pochvy mořské řasy a trávu, natrhaná tráva se používala i v Africe. Arabky a Řekyně před čípek vkládaly vlněné rouno, Slovanky kousky hadříků a Židovky mořské houby zabalené v hedvábí[2]. Casanova podle svých pamětí umisťoval partnerkám před čípek půlky částečně odšťavených citrónů. V Německu se ženy tradičně chránily před nežádoucím otěhotněním diskem vytvarovaným z včelího vosku. V jiných koutech světa se pak používaly i pomůcky z kostí, které držely na místě pomocí lepkavých směsí obsahujících med či cedrové pryskyřice[3].

Sagitální řez pánví: Šipka uvnitř pochvy míří na cervikální klobouček překrývající děložní čípek; klobouček zabraňuje průchodu spermií děložním hrdlem dále do dělohy a tím oplodnění vajíčka

V roce 1838 vytvořil německý gynekolog Friedrich Wilde pro svou pacientku první cervikální klobouček tvarovaný podle děložního čípku.[3] Tyto pesary měly celkem krátkou životnost, jelikož se vyráběly z netvrzeného kaučuku, který rychle degraduje. Důležitým krokem byla úprava gumového materiálu vulkanizačním procesem patentovaným americkou společností Charles Goodyear v roce 1844. V této podobě se na trhu objevily první pesary - kloboučky i první diafragmy - pod názvem "womb veil" (děložní závoj), které lékárny prodávaly pouze vdaným ženám.[4]

Britská lékařská asociace registrovala v roce 1864 na území Spojeného království 123 různých druhů pesarů[3], v Americe se běžně v novinách objevovaly inzeráty na antikoncepční houbičky. V 70. letech 18. století však vešly v platnost takzvané Comstockovy zákony, které zakazovaly prodej antikoncepčních pomůcek na území Spojených států.

Na počátku 20. století proti Comstockovým zákonům veřejně vystupovaly zejména dvě ženy - ruská emigrantka, feministka a aktivistka Emma Goldmanová a americká aktivistka Margaret Sangerová, obě se kvůli propagaci antikoncepce dostaly do vězení[3][5]. Díky přednáškám Emmy Goldmanové se stal gumový cervikální klobouček nejrozšířenější bariérovou kontracepční metodou v Británii a západní Evropě. V USA jej bylo také možné získat, oblíbenější však byla poševní diafragma[5].

Koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století bylo na trh uvedeno několik tvarů cervikálního kloboučku vyráběných v Anglii[6]. Od roku 1927 Vimule Cap[7], ve 30. letech klobouček Prentif. Ve 40. letech klobouček Dumas (zpočátku vyráběný z plastu)[8]. Některé typy cervikálních kloboučků měly ve středu kopule trn, který byl zaveden do děložního čípku a bránil tak změně pozice pesaru.

Použití všech bariérových metod kontracepce, zejména cervikálních kloboučků, dramaticky kleslo po 60. letech 20. století s příchodem hormonální antikoncepce a nitroděložních tělísek. Tento ústup bariérových pomůcek podpořilo roku 1976 schválení amerického zákona Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro povinné uvádění bezpečnosti a spolehlivosti antikoncepčních pomůcek. Jediný výrobce cervikálních kloboučků té doby Lamberts (Dalston) Ltd. se svými výrobky neprošel, a proto byly staženy z amerického trhu. Několik let nato bylo rozhodnutí přehodnoceno[9] a výrobky byly opět v omezené míře dostupné. Roku 1988 FDA schválilo použití cervikálního kloboučku Prentif[10]. V opětovném představení cervikálních kloboučků veřejnosti hrálo značnou roli feministické hnutí. Najevo vyšly nesrovnalosti při schvalování zákona FDA [11]