Poševní diafragma

Vkládá se do vagíny, kde ji na místě drží poševní stěny. Kryje děložní čípek, a tak mechanicky brání průchodu spermií do dělohy a k vajíčku, čímž znemožňuje oplodnění.

Pro vyšší spolehlivost se doporučuje používat poševní diafragmu se spermicidním prostředkem. Samostatně má účinnost kolem 86 %. S použitím spermicidního krému nebo gelu se kontracepční účinek zvyšuje na 96 %, je tedy podobný jako u kondomu. Spolehlivost vaginální diafragmy je, jako u každé antikoncepce, podmíněna správnou manipulací a používáním při každém pohlavním styku.

Do pochvy se vkládá před stykem a uvnitř musí zůstat alespoň 6 hodin poté, aby se zabránilo otěhotnění, nejvýše však 24 hodin.[2] Při ponechání diafragmy v těle po dobu delší než 24 hodin hrozí vznik zánětu.

Je to antikoncepce bez syntetických hormonů. O ochraně před nechtěným těhotenstvím při její aplikaci rozhoduje žena. Je určena pro opakované použití, až po dobu dvou let. Je vhodná i pro mladé dívky a lze ji využít i v době menstruace. Materiál snáší i lidé s alergií na latex.

Nechrání však proti pohlavně přenosným nemocem a nelze ji používat při retroverzní (zakloněné) děloze – před pořízením se tedy doporučuje konzultace s gynekologem.

Vaginální diafragmu vynalezl německý lékař Wilhelm Mensinga v roce 1885. Nová metoda ochrany proti nechtěnému početí se rozšířila i za oceán, v USA patřila mezi 20. a 60. lety 20. století k nejčastějším antikoncepčním metodám.[3]

Po objevu antikoncepční pilulky ustoupily pesary do pozadí, aby se v posledních letech opět objevily v nové podobě, jako možnost pro ženy, které nechtějí či nemohou používat hormonální antikoncepci. Začaly se využívat nové materiály, u nových typů tvarované diafragmy se kruhový tvar změnil na anatomičtější ovál.

Ještě před několika lety se v Česku poševní diafragma nedala sehnat. Nyní je ke koupi v internetových obchodech i v kamenných lékárnách.