Nízké Beskydy

Nízké Beskydy (polsky Beskidy Środkowe; slovensky Nízke Beskydy) je geomorfologická oblast Vnějších Východních Karpat na území severovýchodního Slovenska a jihovýchodního Polska.

Vnější Východní Karpaty, Nízke Beskydy vyznačeny červeně
Nízke Beskydy / Střední Beskydy
Nejvyšší bod1002 m n. m. (Busov)
Nadřazená jednotkaVnější Východní Karpaty
Sousední
jednotky		Poloniny, Vihorlatsko-gutinská oblasť, Východoslovenská nížina, Matransko-slanská oblast, Lučensko-košická zníženina, Podhôľno-magurská oblasť, Východné Beskydy, Beskidy Zachodnie, Pogórze Środkowobeskidzkie
Podřazené
jednotky		Beskydské predhorie, Ondavská vrchovina, Laborecká vrchovina, Busov, Góry Grybowskie, Góry Hańczowskie, Beskid Gorlicki, Pasmo Magurskie, Beskid Dukielski, Wzgórza Rymanowskie, Bukowica, Gniazdo Jawornika, Kiczera Długa
SvětadílEvropa
StátSlovensko Slovensko
Polsko Polsko
PovodíBodrog, Visla
Souřadnice49°23′17″ s. š., 21°9′39″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na Slovensku se dělí na následující celky:

V polském geomorfologickém členění podle Jerzyho Kondrackiego této oblasti odpovídá makroregion 513.7 Beskidy Środkowe (česky Střední Beskydy, ale nezaměňovat se Středními Beskydy podle slovenského členění, které leží v oblasti Kysuce a Oravy). Tento makroregion je řazen ještě pod Vnější Západní, nikoli Východní Karpaty a dělí se na tyto mezoregiony:

Nízké Beskydy na geomorfologické mapě části východního Slovenska a jižního Polska

Poláci vymezují Nízké Beskydy úsekem slovensko-polské hranice mezi Kurovským sedlem (Przełęcz Tylicka) na západě a Lupkowským průsmykem (Przełęcz Łupkowska) na východě. Současně považují Lupkowský průsmyk za hranici mezi Západními a Východními Karpatami. Česko-slovenské dělení naopak tuto hranici vede Kurovským sedlem a Nízké Beskydy už řadí do Východních Karpat. Lupkowský průsmyk nepovažuje ani za hranici mezi Nízkými Beskydy a Poloninami – tou je až o něco východněji tekoucí řeka Udava na Slovensku a Osława v Polsku. Kurovské sedlo odděluje Nízké Beskydy od Ľubovnianské vrchoviny.

Hranice mezi geomorfologickými celky, na které se Nízké Beskydy dělí, jsou velmi málo výrazné. Samostatným celkem je masív hory Busov severozápadně od Bardejova, která je nejvyšším bodem a současně jedinou tisícovkou celých Nízkých Beskyd. Nejnižší partie na jihu se nazývají Beskydské predhorie (Beskydské podhůří) a podél řek Cirocha a Ublianka se táhnou až k ukrajinské hranici, kde oddělují Vihorlat od Bukovských vrchů. Nejrozlehlejší část mezi podhůřím a Polskem se dělí na západní Ondavskou a východní Laboreckou vrchovinu. Hranice mezi nimi vede zhruba uprostřed mezi řekami Ondava a Laborec, po nichž jsou obě vrchoviny pojmenovány (nevede však po rozvodí, např. řeka Oľka odvádí vodu z Laborecké vrchoviny do Ondavy). Polská část se nazývá prostě Beskid Niski a lze ji považovat za jeden celek rozsahem zhruba odpovídající oběma slovenským vrchovinám. Dělí se na celou řadu drobných podcelků a na severu je ohraničen Doły Jasielsko-Sanockimi. Z geomorfologického hlediska bychom k těmto vlastním Nízkým Beskydům měli přiřadit i celý slovensko-polský hraniční hřeben, který je současně rozvodím mezi Dunajem a Vislou. Slovenské členění ovšem s takovým celkem nepočítá a vymezuje Ondavskou i Laboreckou vrchovinu až ke státní hranici.

Nízkými Beskydy vedly frontové linie jak v první, tak i ve druhé světové válce. Ve Svidníku, Medzilaborcích, na Dukle a v dalších obcích se nacházejí památníky obětem obou válek.

Přehled významnějších měst a obcí:

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.