Carlo Rovelli

V roce 1988 představili Rovelli, Lee Smolin a Abhay Ashtekar teorie nazvanou smyčková kvantová gravitace. V roce 1995 byli potom schopni dokázat, že jejich teorie kvantuje plochu a objem. Tento výsledek naznačuje, že by mohla existovat diskrétní struktura prostoru na velmi malých rozměrech. Smyčková kvantová gravitace je dnes považována za kandidáta na kvantovou teorii gravitace. Nachází aplikace v kvantové fyzice černých děr nebo kvantové kosmologii.

V roce 2004 vyvinul formulaci klasické a kvantové mechaniky, která explicitně nezmiňuje časovou notaci. Bezčasový formalismus je potřebný pro popis světa v režimech, kde nemohou být brány v úvahu kvantové vlastnosti gravitačního pole. Je to proto, že kvantové fluktuace prostoročasu samy utvářejí časovou notaci nevhodnou pro psaní fyzikálních zákonů v konvenční formě.

Tento postoj jej vedl k otázce, že pokud čas není součástí fundamentální teorie světa, odkud se tedy bere čas? V roce 1993 navrhl řešení zvané tepelná časová hypotéza. Podle této hypotézy se čas objevuje pouze v termodynamickém či statistickém kontextu. Pokud je tato hypotéza správná, je plynutí času iluzí plynoucí z neúplných znalostí.

V roce 1994 představil Rovelli relační interpretaci kvantové mechaniky. Tato je založena na myšlence, že kvantový stav systému musí být vždy interpretován ve vztahu k jinému fyzikálnímu systému (podobně jako je rychlost v klasické mechanice vždy vztahována k jinému objektu). Mezi významné přínosy této interpretace můžeme zařadit to, že poskytuje řešení EPR paradoxu bez porušení lokality. [6]

Rovelli napsal knihu o řeckém filozofu Anaximandrovi. [7][8] Kniha analyzuje hlavní aspekty vědeckého myšlení a vyjadřuje Rovelliho pohled na vědu. Anaximandros je v knize brán jako hlavní iniciátor vědeckého myšlení.

Pro Rovelliho je věda kontinuální proces zkoumání nových možných pohledů na svět. [9] Myslitelé podle něj vždy staví na předchozích poznatcích, ale současně neustále zpochybňují aspekty tohoto poznání. [10] Základem vědy je proto radikální nejistota ohledně našich znalostí nebo ekvivalentně povědomí o rozsahu našich neznalostí.

Rovelli diskutuje své náboženské názory v několika pasážích knihy o Anaximandrovi. Tvrdí, že konflikt mezi racionálním/vědeckým myšlením a náboženstvím může mít období příměří. [11] Ale nakonec musí tento konflikt eskalovat, protože náboženství vyžaduje přijetí některých nesporných pravd, zatímco vědecké myšlení je založeno na kontinuálním ověřování zda něco je pravda. [11]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carlo Rovelli na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Carlo Rovelli na Wikimedia Commons