Carlo Gozzi

Carlo Gozzi (13. prosince 1720 Benátky4. dubna 1806 tamtéž) byl italský dramatik.

Carlo Gozzi
Narození13. prosince 1720
Benátky
Úmrtí4. dubna 1806 (ve věku 85 let)
Benátky
Místo pohřbeníHřbitov San Michele
Povolánídramatik, spisovatel, básník a autor memoárů
Žánrfiaba
PříbuzníGasparo Gozzi[1][2] (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Pocházel z hraběcí rodiny. Jeho otec ale zchudl a proto musel Carlo přerušit studia a vstoupil do vojenské služby, kterou strávil v Dalmácii. Po návratu se věnoval divadlu. V roce 1747 byl spolu se svým bratrem jedním ze zakladatelů literárního klubu l'Accademia dei Granelleschi.

Psal satiry na své současníky Pietra Chiariho a Carla Goldoniho. Chiarimu vyčítal zastaralé dramatické postupy, Goldonimu pak použití francouzských, tedy cizích forem. Proti tomu postavil svá díla – pohádky (fiabe) – na italské commedii dell'arte a na námětech lidových pohádek. Psal pro divadelní společnost Antonia Sacchiho, jehož souboru dělal dlouhá léta dramaturga. Popularita těchto pohádek a her ale časem ochabovala a tak po roce 1771 psal divadelní hry ovlivněné španělským divadlem (především Calderónem) a překládal francouzské divadelní hry.

Celý život věnoval rodným Benátkám a patřil k prvním, kdo byli pohřbeni na novém hřbitově na ostrově San Michele.

Jeho starší bratr Gasparo Gozzi byl rovněž dramatik a kritik.

Dílo (neúplné)

  • 1757 Bárka vlivů na přestupný rok 1756 (La tartana degli influssi invisibili per l'anno bisestile 1756) – polemiky týkající se sporů mezi Goldonim a Chiarim o charakter divadla
Fiabe Teatrali
  • 1763 Zobeide (český překlad pod názvem Být královnou v Samandalu)
  • 1763 Šťastní žebráci (I pitocchi fortunati)
  • 1765 Zelenavý ptáček (L'augellino bel verde)
  • 1765 Modrá obluda (Il mostro turchino)
  • 1774 Podivná Marfisa (Marfisa bizzarra) – satirický rytířský epos
  • 1777 Koření lásky (Le droghe d'amore) – zpracování španělské divadelní hry, uvedení způsobilo skandál kvůli narážkám na Gozziho soka, senátního tajemníka Gratarola.

Paměti

  • Memorie inutili (Zbytečné paměti, 1777, vyšlo 1797

Rozhlasové zpracování

  • 1965 Carlo Gozzi: Turandot. Československý rozhlas, překlad Jindřich Pokorný a Pavel Kopta, rozhlasová úprava Drahomíra Čeporanová, režie Ludvík Pompe. Hráli: Josef Patočka, Blanka Bohdanová, Marta Kučírková, Hana Houbová, Jaromír Spal, Vladimír Hlavatý, Zdeněk Ornest, Milan Mach, Vladimír Krška, Jiří Hurta, Jiří Adamíra.
  • 1980 Carlo Gozzi: Král jelenem. Československý rozhlas, překlad Jaroslava Bílková, rozhlasová úprava: Eva Pašková, dramaturgie: Pavel Minks, hudba: Zdeněk Šikola, režie: Lída Engelová, osoby a obsazení: Cigorotti, jarmareční vypravěč (Ivo Gübel), Deramo, král v Serendippu (Ladislav Mrkvička), Pantalone, Deramův druhý ministr (Jan Gross), Angela, jeho dcera (Daniela Kolářová), Tartaglia, Deramův 1. ministr, ctitel Angely (Jan Přeučil), Clarice, Tartagliova dcera (Zora Kostková), Leandro, kavalír u Deramova dvora (Miroslav Rataj), Brighella, správce královské spíže (Jiří Samek), Smeraldina, jeho sestra (Daša Neblechová), Truffaldino, ptáčník, snoubenec Smeraldiny (Tomáš Šolc), Durandarte, mág (Václav Neužil), stařec (Radomil Kolesa) a další.[3]

Odkazy

Reference

  1. Ilja Nikolajevič Goleniščev-Kutuzov: Gocci G.. In: Krátká literární encyklopedie, svazek 2. Dostupné online.
  2. Pjotr Isajevič Vejnberg: Gocci, Karl. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek IX.
  3. Tvůrčí skupina Drama a literatura. Carlo Gozzi: Král jelenem. Komediální pohádka pro dospělé o hodném králi a zlém rádci [online]. Český rozhlas, 2017-01-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02.

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.