Carl Schuhmann

9. dubna se uskutečnily gymnastické soutěže. Dvě z nich byly týmové. Cvičení na bradlech se účastnila tři družstva: Německo ve složení Fritz Hofmann, Konrad Böcker, Alfred Flatow, Gustav Flatow, Georg Hillmar, Fritz Manteuffel, Karl Neukirch, Richard Röstel, Gustav Schuft, Carl Schuhmann a Hermann Weingärtner jasně předčilo dva řecké klubové týmy z Athén a získalo olympijské zlato.

Gymnastická soutěž ve cvičení na hrazdě byla pouhou exhibicí německého družstva (složení stejné jako na bradlech), protože jiný tým se nepřihlásil. Přesto je toto cvičení evidováno jako platné pro zisk dalších olympijského zlata pro německé cvičence.

Schuhmann na ramenou svých kolegů Flatowa a Weingärtnera

Do soutěže v přeskoku jednotlivců se přihlásilo 15 cvičenců ze 4 zemí. Bylo vyhlášeno pořadí prvních tří cvičenců. Zvítězil Carl Schuhmann, druhý byl Louis Zutter (Švýcarsko), třetí Hermann Weingärtner (Německo).

V této disciplíně nebyl Schuhmannův výkon hodnocen. Mezi patnácti cvičenci bylo vyhlášeno pouze pořadí na prvních dvou místech (vyhrál Zutter před Weingärtnerem).

Ve cvičení, v němž zvítězil Řek Ioannis Mitropulos, obsadil Carl Schuhmann 5. místo. Cvičilo celkem devět mužů.

Na hrazdě cvičilo šestnáct sportovců. Také zde bylo vyhlášeno pouze pořadí na prvních dvou místech (protože medaile za třetí místo se v Athénách neudělovala, nebylo nutné toto místo vyhlašovat). Schuhmannův výkon tedy neznáme, pouze víme, že se prezentoval.

Carl Schuhmann si podává ruku s domácím zápasníkem Georgiem Tsitasem po řeckořímském zápase, foto: Albert Meyer

10. dubna se konala soutěž v zápase řeckořímském. Závodilo se v jediné kategorii – bez rozdílu vah. Pravidla byla obdobná jako jsou dnešní, nebyly však povoleny zásahy nohou; rozhodnutí muselo padnout bez časového ohraničení položením soupeře na lopatky. Zápasilo pět borců. Ve čtvrtfinále Schuhmann narazil na Launcestona Elliotta z Velké Británie a snadno jej vyřadil. Protože pro čtvrté čtvrtfinále nebyli soupeři, prošel Schuhmann tímto zápasem přímo do finále. Zde se utkal s domácím zápasníkem Georgiem Tsitasem. Utkání bylo urputné, po 40 minutách bylo přerušeno pro tmu a bylo rozhodnuto, že se bude opakovat příští den. Ranní opakování finálového zápasu pro sebe Schuhmann již brzy rozhodl, ačkoliv byl mnohem drobnější postavy než Řek.

6. dubna se Schuhmann postavil na start atletické soutěže v trojskoku. Byla to vůbec první dokončená disciplína novodobých olympiád a vzešel z ní historicky první olympijský vítěz, Američan James Connolly. Schuhmann obsadil páté místo ze sedmi zúčastněných, jeho výkon neznáme.

7. dubna stál Schuhmann mezi devíti prezentovanými účastníky skoku do dálky. O medaile se podělili Američané, Schuhmannovo umístění někde za čtvrtým místem neznáme.

7. dubna závodil Schuhmann ještě ve vrhu koulí. Mezi sedmi účastníky známe jen pořadí na prvních čtyřech místech, Schuhmann mezi nimi nebyl.

7. dubna se postavil Schuhmann také k vzpěračskému náčiní, aby si vyzkoušel sílu v klasické disciplíně vzpírání oběma rukama (vedle toho se v Athénách vzpíralo i jednoruč, vzpěrač si přitom mohl vyzkoušet, kterou rukou mu to půjde lépe). Schuhmann vzepřel vzhledem ke své drobnější postavě výborných 90 kg, ale stačilo to jen k tomu, že se dělil s Georgiem Papasiderisem (Řecko) o čtvrté místo.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Schuhmann na Wikimedia Commons
• Carl Schuhmann v databázi Olympedia (anglicky)
• Karel Procházka – Olympijské hry od Athén 1896 po Moskvu 1980, Praha 1984