Camillo Heinrich von Starhemberg

Camillo Heinrich von Starhemberg
Camillo Heinrich von Starhemberg
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1871 – 1873
Poslanec Hornorakouského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1870 – 1874
Člen Panské sněmovny
	Ve funkci:; 1873 – 1900
Stranická příslušnost
Členství	ústavověrný velkostatek (Ústavní strana)
Narození	31. července 1835 ; Celje; Rakouské císařství
Úmrtí	3. února 1900 ; Vídeň; Rakousko-Uhersko
Choť	Sophie v. Sickingen-Hohenburg
Rodiče	Camillo Rüdiger ze Starhembergu
Děti	Ernst Rüdiger von Starhemberg
Příbuzní	Ernst Rüdiger ze Starhembergu a Jiří Adam ze Starhembergu (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Camillo Heinrich von Starhemberg (31. července 1835 Celje – 3. února 1900 Vídeň[1]) byl rakouský šlechtic a politik z Horních Rakous, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Jeho otec Camillo Rüdiger von Starhemberg byl politikem, stejně jako jeho syn Ernst Rüdiger von Starhemberg. Camillo Heinrich se roku 1860 oženil se Sophií von Sickingen-Hohenburg. Sňatek byl roku 1876 rozveden, ale roku 1890 se opět vzali. Od roku 1855 po krátkou dobu sloužil v rakouské armádě.[1]

Byl aktivní i veřejně a politicky. Roku 1870 byl zvolen na Hornorakouský zemský sněm, kde zasedal do roku 1874.[1] Zemský sněm ho roku 1871 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy) za kurii velkostatkářskou v Horních Rakousích.[2] Roku 1872 po smrti svého otce usedl místo něj do Panské sněmovny (horní komora Říšské rady). Byl členem liberální a centralistické Strany ústavověrného velkostatku, respektive tzv. Ústavní strany. V Panské sněmovně se roku 1873 ve své úvodní řeči vyslovil pro volební reformu, což mu vysloužilo přezdívku rudá jasnost (rote Durchlaucht).[1]

Kvůli hospodářským potížím musel později omezit své politické aktivity a prodat část svých statků. V roce 1875/1876 podnikl cestu do Ameriky. Od roku 1892 byl v kontaktu s Berthou von Suttnerovou a podporoval její pacifistické názory. Byl činný v mnoha hospodářských spolcích. Roku 1896 získal titul tajného rady. Roku 1898 věnoval svůj zámek Hartheim u Eferdingu pro účely zemské péče o postižené (za nacistické vlády zde pak probíhalo vraždění lidí v rámci nacistického projektu eutanazie).[1]

Odkazy

Reference

Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Starhemberg, Camillo Heinrich Fürst von (1835–1900), Großgrundbesitzer, Politiker und Funktionär, s. 102. (německy)
Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[Biographien-1] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Starhemberg, Camillo Heinrich Fürst von (1835–1900), Großgrundbesitzer, Politiker und Funktionär, s. 102. (německy)

[alex.onb.ac.at-2] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.