Cahokia

Cahokia, (česky Kahótia)[1] je archeologická lokalita nedaleko města St. Louis v jižní části amerického státu Illinois. Na ploše necelých devíti čtverečních kilometrů se zde nachází kolem osmdesáti mohyl navršených příslušníky předkolumbovské mississippské kultury: největší z nich je Monks Mound, vysoká 30 metrů o rozloze základny přes pět hektarů. Místo bylo osídleno v 7. století a největší rozkvět zaznamenalo v letech 1050–1350, kdy bylo největším domorodým městem v Severní Americe se zhruba třiceti tisíci obyvateli.[2] Ovšem k obnovení populace došlo i později.[3] Jako možný důvod zániku této civilizaci se uvádí různé důvody jako jsou klimatické změny,^[zdroj?] vyčerpání přírodních zdrojů (intenzivní zemědělství), povodně, sucha, ekonomické problémy nebo vpád nepřátel. Domy na vrcholech teras pravděpodobně obývala náčelnická a kněžská vrstva, v okolí se nacházely zemědělské usedlosti, věnující se především pěstování kukuřice. Obyvatelé nezanechali písemné památky a není známé ani jejich skutečné jméno (název „Cahokia“, což znamená „divoké husy“, se používá až od 18. století a pochází z jazyka Illiniweků). Byly zde nalezeny pozůstatky lidských obětí i rituálních pohřbů svědčících o ptačím kultu, zachovaly se předměty z keramiky a mědi nebo kameny sloužící ke hře chunkey, významnou památkou je i stavba z kůlů zvaná „Cahokia Woodhenge“ a považovaná za astronomickou observatoř.[4] Oblast je chráněná jako National Historic Landmark a Světové dědictví.[5]

Cahokia
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	USA USA
Souřadnice	38°39′14″ s. š., 90°3′52″ z. d.
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	iii, iv
Odkaz	198 (anglicky)
Oblast	Severní Amerika
Zařazení do seznamu
Zařazení	1982 (6. zasedání)
Rejstřík památek	66000899