Kadie

Kadie[1] (Cadia) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to keře a malé stromy se střídavými zpeřenými listy. V rámci motýlokvětých jsou výjimečné pravidelnými zvonkovitými květy. Plodem je lusk. Rod zahrnuje 7 druhů, z nichž 6 jsou endemity Madagaskaru a jeden je rozšířen v severovýchodní Africe a v Arábii.

Kadie
Kresba kvetoucí větévky Cadia purpurea
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďPapilionoideae
TribusPodalyrieae
Rodkadie (Cadia)
Forssk., 1775
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres Cadia purpurea z roku 1891

Popis

Zástupci rodu kadie jsou vzpřímené keře nebo malé stromy se střídavými, většinou sudozpeřenými (výjimečně lichozpeřenými) listy. Listy jsou nahloučené na mladých letorostech na konci větví. Jednotlivé lístky jsou krátce stopečkaté, bez palístků. Květy jsou pravidelné, převislé, většinou pětičetné (řidčeji až sedmičetné), s válcovitou a v horní části zvonkovitou češulí, uspořádané v chudých úžlabních hroznech. Kalich je zvonkovitý, zakončený trojúhelníkovitými, ostrými laloky. Korunní lístky jsou smetanové až červené nebo purpurové, volné, stejného tvaru a velikosti, na bázi více či méně nehetnaté, se zvlněným až mělce dřípeným okrajem. tyčinek je dvojnásobek oproti počtu korunních lístků, jsou volné a všechny stejně dlouhé. Semeník je čárkovitý, zploštělý. Plodem je lusk pukající 2 spirálně se svinujícími chlopněmi.[2][3]

Rozšíření

Rod kadie zahrnuje 7 druhů. Je rozšířen v Africe, Arábii a na Madagaskaru. Druh Cadia purpurea je rozšířen v oblasti severovýchodní a východní Afriky (Etiopie, Keňa, Somálsko) a na jihozápadě Arabského poloostrova, všechny ostatní druhy jsou endemity Madagaskaru.[4] Centrum rozšíření je ve střední části východního Madagaskaru, některé druhy rostou na jihovýchodě a severozápadě ostrova.[2]

Ekologické interakce

O opylování květů rodu kadie toho není mnoho známo. Květy jsou vesměs červeně zbarvené, převislé, obsahují hojný nektar a nevoní, což odkazuje na opylování ptáky.[4]

Taxonomie

Rod Cadia je v rámci čeledi bobovité řazen do podčeledi Papilionoideae a tribu Podalyrieae. V rámci čeledi bobovité je tento rod (spolu s rody Acosmium, Baphiopsis a Dicraeopetalum) výjimečný svými pravidelnými květy. Podle výsledků molekulárních studií představuje bazální větev daného tribu. Příbuzenské vztahy rodu Cadia s ostatními skupinami čeledi bobovité byly po dlouhý čas nevyjasněné. Nejčastěji byl kladen do blízkosti tribu Sophoreae nebo Podalyrieae, někteří botanici jej dokonce na základě charakteru květů řadili do podčeledi Caesalpinioideae.[4]

Studiem exprese genů v raných stádiích vývoje květu Cadia purpurea bylo zjištěno, že pravidelnost květů je nově vyvinutým znakem a gen pro diferenciaci horního korunního lístku (pavézy) je aktivní po celou dobu diferenciace koruny, nikoliv jen ve stádiu diferenciace pavézy. Obdobný proces probíhá i při vývoji pravidelných květů pelorických forem hledíku. Nejedná se tedy o návrat k primitivním znakům zděděným po dávných předcích. Stejně tak to není znak neotenní, při němž by se v raném stádiu vývoje květu zastavila diferenciace korunních lístků a květ by dosáhl zralosti s nedospělými znaky.[5][6]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
  2. VAN DER MAESEN, L.J.G. A revision of the genus Cadia Forskal (Caes.) and some remarks regarding Dicraeopetalum Harms (Pap.) and Platycelyphium Harms (Pap.). Acta Botanica Neerlandica. Apr. 1970, čís. 19(2).
  3. ALFARHAN, Ahmed H. et al. Flora of Jizan region. Vol. I. [s.l.]: [s.n.], 2005. (anglicky)
  4. BOATWRIGHT, James S. et al. Systematic position of the anomalous genus Cadia and the phylogeny of the tribe Podalyrieae (Fabaceae). Systematic Botany. 2008, čís. 33(1).
  5. CITERNE, Hélène L. et al. An apparent reversal in floral symmetry in the legume Cadia is a homeotic transformation. Proceedings of the National Academy of Sciences. June 2006, čís. 103(32). Dostupné online.
  6. GLOVER, Beverley J. Understanding flowers and flowering. [s.l.]: Oxford University Press, 2007. ISBN 978-0-19-856597-0. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.