Buzení (elektrotechnika)
Buzení je v elektrotechnice způsob vytváření magnetického pole v elektrickém stroji pomocí elektrického proudu procházejícího vinutím cívky. Změnou buzení (tj. změnou proudu procházejícího cívkou) lze měnit velikost magnetického pole a tím regulovat otáčky nebo výkon stoje. Pokud je magnetické pole v motoru vytvářeno permanentní magnety, není taková regulace možná. Existuje i hybridní buzení, které využívá cívek i permanentních magnetů. Proměnlivé buzení rotujících částí stroje (rotor, kotva) je možné realizovat pomocí indukce nebo pomocí uhlíků (sběrné kroužky, komutátor).[1]
Typy buzení
- podle zdroje budicího magnetického toku:
- cizí buzení (anglicky separately excited)
- elektromagnetem
- budicí cívkou/budícím vinutím
- napájením ze samostatného zdroje (např. baterie), paralelně ke kotvě nebo k napájení motoru
- sériové buzení (anglicky series wound) – buzení odvozené z obvodu kotvy
- derivační buzení (anglicky shunt-wound) – buzení odvozené z celkového obvodu, paralelně ke kotvě, v generátorovém režimu dynama (zbytková magnetizace bez proudu na začátek stačí)
- kompaundní buzení (anglicky compound) – paralelní a antiparalelní kombinace sériového a derivačního buzení
- protikompaundní buzení
- vlastní buzení – permanentní magnet, konstantní magnetický tok
- cizí buzení (anglicky separately excited)
- podle místa v konstrukci stroje:
- buzení statoru – dynamo, stejnosměrný motor, komutátorové stroje
- buzení rotoru – synchronní motor, alternátor, magneto
Reference
- TKOTZ, Klaus. Příručka pro elektrotechnika. 2. vyd. Praha: Europa-Sobotáles cz, 2006. 624 s. ISBN 80-86706-13-3. Kapitola Motory a generátory, s. 452,460.
Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.