Kotva (elektrotechnika)

Kotva (někdy též indukt) je v elektrotechnice součást komutátorového točivého elektrického stroje, ve které se indukuje elektrické napětí – ta část vykonává práci, nemusí jít nutně o práci mechanickou. Běžně se kotvou označují i části elektrických strojů bez komutátoru. U synchronních motorů je to stator a u asynchronních a stejnosměrných motorů je to rotor (u asynchronních strojů se však napětí indukuje ve statoru i rotoru). U elektrických strojů jsou tyto části téměř vždy skládány z elektrotechnických plechů (tzv. statorové a rotorové plechy s příměsí křemíku, viz Feromagnetismus), aby se zamezilo ztrátám vířivými proudy, snížily se magnetické ztráty a zvýšila účinnost.

Jako kotva se rovněž označuje i jedna z částí elektromagnetických relé a stykačů, jde o část z masivní magneticky měkké oceli, kterou jsou spínány/rozpínány kontakty. Obecně lze označit jako kotvu pohyblivou část magnetického obvodu – toto označení vyhovuje jak pro elektrické přístroje (relé, stykač, elektromagnet), tak i pro motory a generátory (jejich rotor – viz asynchronní motory s kotvou nakrátko, kotvou vinutou, komutátorové motory, synchronní a stejnosměrné stroje).