Strana typu firmy

Středobodem těchto stran je tzv. politický podnikatel,[2] s cílem možného prosazování obchodních zájmů skrze stranu.[4] Strany-firmy jsou řízeny autoritativním stylem, stranické struktury a rozhodovací procesy v těchto stranách jsou výrazně oslabeny ve prospěch politického podnikatele.[2][5] Ten stranu financuje a řídí nebo se na jejím řízení výrazně podílí,[2] a to stylem, který je podobný řízení skutečné firmy.[4] Pro tento model politické strany není důležité ideologické vyhranění. Jedná se o strany, které své postoje přizpůsobují aktuálním náladám veřejnosti. Voliče vnímá spíše jako povrchní konzumenty, než lidi vyznávající určité ideologie či hodnoty.[2] Dále je pro ně typické, že jejich vůdcové ovládají velkou část médií v zemi svého působení.[6] Na řešení různých problémů si tyto strany často najímají externí odborníky.[2]

Strany-firmy se podle Hopkina s Paolucciovou typicky etablují v zemích s krátkým či narušeným tradičním vývojem demokratické politiky, což obvykle signalizuje nízkou úroveň kontinuity politických stran i jejich malou institucionalizaci.[4] Podle politologa Miroslava Nováka firemní strany „využívají slabosti státu, který se snaží ovládnout“.[2]

Příklady těchto stran jsou v Česku ANO 2011 Andreje Babiše a Věci veřejné Víta Bárty. V Itálii mezi tyto strany patří Forza Italia Silvia Berlusconiho.[2][4][7] Britský týdeník The Economist Babiše v roce 2013 označil za „českého Berlusconiho“.[4]