Burt Lancaster

Lancaster (vpravo) a Nick Cravat při předvádění dovedností na hrazdě

Pocházel z chudé newyorské rodiny pošťáka. Od mládí rád sportoval, byl dobrý atlet a bavila jej košíková. Dva roky studoval na univerzitě, svá studia však nedokončil. Začínal jakožto artista u cirkusu, kde sedm let vystupoval jako akrobat. Poranil si však ruku a musel tohoto povolání zanechat. Před vstupem USA do druhé světové války se po několik let živil jako obchodní cestující.

Ve válečné době působil jakožto moderátor ve válečném frontovém divadle na italské frontě. Po válce získal své první divadelní angažmá na newyorské Broadwayi.

S Avou Gardner ve filmu Zabijáci (1946)

Z filmu Norimberský proces (1961)

Brzy se stal i filmovým hercem. Díky své sportovní a artistické průpravě se u filmu zpočátku uplatňoval v rolích drsných a tvrdých chlapů. Hrál v různých westernech, filmech z gangsterského a kriminálního prostředí, později i ve válečných filmech. Postupem doby se však vypracoval na velmi výrazného realistického herce a velmi dobře se uplatnil i v charakterních rolích. Ke své původní profesi artisty se vrátil ve filmu Visutá hrazda z roku 1956.

Později hrál Burt Lancaster i v několika italských filmech, z nichž nejvýznamnější je historický velkofilm režiséra Luchina Viscontiho Gepard (1963), jehož stejnojmennou románovou předlohu napsal Giuseppe Tomasi di Lampedusa a v němž Lancaster vytvořil hlavní roli knížete Saliny. Jeho dalším filmem v Itálii byl mj. snímek Rodinný portrét z roku 1974.

Lancaster byl znám pro své liberální postoje, odmítal rasismus, podpořil mj. Pochod na Washington za práci a svobodu. Stavěl se proti politickým praktikám jako byl Mccarthismus; svůj ostrý nesouhlas s válkou ve Vietnamu projevil tak, že finančně podpořil zdárnou obhajobu amerického vojáka obviněného z úmyslné sabotáže. V r. 1968 se postavil za prezidentskou kandidaturu protiválečného kandidáta senátora Eugena McCarthyho z Minnesoty, kterého podporoval během prezidentských primárek Demokratické strany.[1] V prezidentských volbách v r. 1972 horlivě podporoval zvolení George McGoverna. V r. 1985 se zapojil do osvětové kampaně proti HIV/AIDS, jímž se nakazil i jeho blízký přítel Rock Hudson. Projevil se i v prezidentské kampani v r. 1988, kdy podpořil Michaela Dukakise.

Newyorská Filmová společnost Lincolnova centra v roce 2013 při příležitosti 100. výročí Lancasterova narození uspořádala promítání dvanácti nejlepších filmů, v nichž herec účinkoval.[2]

Lancaster vyrůstal a byl vychováván v protestantském prostředí, v dospělosti se však hlásil k ateismu.[3][4].

Pamětní deska Burta Lancastera ve Westwood Village Memorial Park Cemetery

S přibývajícím věkem sužovaly Lancastera stále častější zdravotní problémy, jako arteroskleróza, či onemocnění žlučníku, kvůli němuž musel v lednu 1980 podstoupit náročnou operaci. Prodělal dva mírnější infarkty a v roce 1983 mu byl voperován čtyřnásobný srdeční bypass. I poté, výrazně fyzicky oslaben, se stále věnoval herectví. Našel dost sil i na to, aby si se svými dlouholetými hereckými kolegy Jamesem Stewartem a Ginger Rogersovou našel cestu na zasedání amerického kongresu projednávající záměr mediálního magnáta Teda Turnera kolorovat černobílé filmy ze 30. a 40. let, což jmenované herecké legendy odmítaly.

Definitivní konec herecké dráhy Lancasterovi přinesla mrtvice prodělaná v listopadu 1990, v jejímž důsledku částečně ochrnul a téměř přestal mluvit. Podlehl svému třetímu infarktu, který jej zastihl 20. října 1994 v jeho apartmánu v kalifornském Century City [5] 13 dní před jeho 81. narozeninami. Hercovy ostatky byly zpopelněny a v souladu s jeho poslední vůlí bez obřadu rozptýleny pod mohutný dub na hřbitově Westwood Memorial Park v západní části Los Angeles. Místo jeho posledního odpočinku připomíná malá pamětní deska s nápisem „BURT LANCASTER 1913–1994“.

• Andreychuk, Ed. Burt Lancaster: A Filmography And Biography. Jefferson, North Carolina: McFarland & Company, Inc., Publishers, 2005. ISBN 978-0-7864-2339-2.
• Buford, Kate. Burt Lancaster: An American Life. London: Aurum Press, 2008. ISBN 1-84513-385-4.
• Buford, Kate. Burt Lancaster: An American Life, 2000.
• Winters, Shelley. Shelley: Also known as Shirley. New York: Morrow, 1980. ISBN 978-0-688-03638-6.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Burt Lancaster na Wikimedia Commons
• Osoba Burt Lancaster ve Wikicitátech
• Burt Lancaster v Česko-Slovenské filmové databázi
• Burt Lancaster ve Filmové databázi