Ateroskleróza

Existuje mnoho rizikových faktorů, které tento proces urychlují. Zásadní pro její rozvoj je nadměrný příjem potravy, tedy nejen příliš tučných jídel, jistou roli hraje i genetika. Dochází k poruše transportu tuků v krvi, která se projevuje změnou koncentrace lipoproteinů. Při poruše vnitřní výstelky cévy (kouření, zvýšený tlak krve) dochází k průniku lipoproteinů do stěny cévy a ke krystalizaci cholesterolu.

Tradiční rizikové faktory:

• zvýšený celkový cholesterol a LDL
• kouření
• hypertenze – vysoký krevní tlak
• diabetes mellitus
• fyzická inaktivita
• obezita
• dědičné predispozice

Nově objevené rizikové faktory:

• VLDL částice
• homocystein
• lipoprotein (a)
• oxidační stres
• hemostatické faktory
• infekční agens
• C-reaktivní protein

Prvním krokem je zdravý životní styl, při nadváze nebo obezitě je důležité snížení hmotnosti a stabilizace váhy. Lékař může nejprve navrhnout nefarmakologickou léčbu (dietu na snížení cholesterolu a dostatek pohybu), nebo farmakologickou léčbu. Nejvíce používanými léčivými přípravky na snížení cholesterolu jsou statiny, dále se využívají pryskyřice, ezetimib, fibráty a kyselina nikotinová. Pacient musí počítat s tím, že léčba je dlouhodobá, většinou po celý život.

• statiny (atorvastatin, fluvastatin, lovastatin atd.) se vyznačují nízkým výskytem nežádoucích účinků a inhibují enzym, který je nutný pro syntézu cholesterolu.
• pryskyřice (cholestyramin, colestipol atd.) jsou jediné doporučované léky při léčbě vysoké hladiny cholesterolu u dětí. Nevstřebávají se v tenkém střevě a přerušují enterohepatální oběh (střevo-jaterní oběh) žlučových kyselin. Nevýhodou je pro děti nepříjemná chuť a často dochází k zácpám. U statinů, fibrátů a kyseliny nikotinové není zatím žádná dlouhodobější studie, která by prokázala, že jsou tyto látky vhodné pro léčbu hypercholesterolémie u dětí.
• ezetimib (léčivý přípravek Ezetrol) inhibuje vstřebávání cholesterolu v tenkém střevě. Používá se často v kombinaci se statiny, protože není vhodný pro monoterapii.
• fibráty (fenofibrát, bezafibrát atd.) jsou deriváty kyseliny fibrové. Prostřednictvím specifických receptorů ovlivňují metabolismus tuků. Jednou z mála nevýhod fibrátů je to, že ve srovnání s ostatními hypolipidemiky, dostatečně nesnižují koncentraci LDL-cholesterolu, který se významně podílí na vzniku aterosklerotického plátu.
• kyselina nikotinová inhibuje lipolýzu (štěpení tuku) v tukové tkáni. V České republice se zatím nevyužívá (není registrována).

Rozeznávají se 3 stupně vysokého krevního tlaku (TK), které se liší hodnotou systolického (STK) a diastolického (DTK) tlaku krve. Také existují 3 vývojová stádia: 1. stádium prostého zvýšení tlaku krve, 2. stádium, při kterém jsou patrné orgánové změny a poslední, 3. stádium, je hypertenze s těžšími orgánovými změnami, kdy dochází již k selhávání.

Nefarmakologická léčba hypertenze je nutná u pacientů s hypertenzí i vysokým normálním tlakem krve (STK 130–139 mm Hg DTK 85–89 mm Hg).

• zanechání kouření
• snížení nadměrné konzumace alkoholu
• omezení příjmu soli
• konzumace většího množství ovoce a zeleniny
• redukce tělesné hmotnosti u pacientů s nadváhou a obezitou a následná stabilizace váhy
• dostatečná fyzická aktivita
• omezení léků podporujících zadržování sodíku a vody v těle

Léčivé látky se používají v monoterapii i v kombinaci s jinými léčivými látkami. Pro léčbu se využívají diuretika, ACE-1 inhibitory, AT1 inhibitory, blokátory kalciových kanálů a β-blokátory.

Preferované látky u následujících situací:

• starší osoby – diuretika a blokátory kalciových kanálů
• angina pectoris – β-blokátory a blokátory kalciových kanálů
• srdeční selhání – diuretika a β-blokátory
• po infarktu myokardu – ACE-1 inhibitory a AT1 inhibitory
• diabetes mellitus – ACE-1 inhibitory a AT1 inhibitory
• těhotenství – β-blokátory a blokátory kalciových kanálů
• ischemická choroba dolních končetin – blokátory kalciových kanálů

• Diuretika (indapamid, furosemid, amilorid atd.) působí v ledvinových tubulech a zabraňují reabsorbci (zpětnému vstřebávání do těla) vody nebo sodíku (při zpětném vstřebávání sodíku strhává s sebou molekuly vody, tudíž dochází k zadržování vody a ke zvýšení TK)
• β-blokátory (bisoprolol, metipranolol atd.) našly široké uplatnění například u pacientů s arytmií
• Blokátory kalciových kanálů (amlodipin, felodipin atd.) způsobují dilataci (rozšíření) periferních arteriol (tepének). V experimentu bylo prokázáno, že tyto látky zvyšují průtok krve koronárními tepnami, tudíž se mohou využívat k léčbě ischemické choroby srdeční
• ACE-1 inhibitory (monopril, cilazapril atd.) inhibují enzym, který má významnou roli v renin-angiotenzinovém systému, jehož hlavní úloha je regulace tlaku krve

V posledních několika letech byly zveřejněny výsledky prací, které prokázaly možnost využití antihypertenziv ke snížení výskytu cukrovky, i když léky byly původně určeny pro léčbu vysokého tlaku. O ACE-1 inhibitorech a AT1 inhibitorech se již delší dobu předpokládalo, že zvyšují citlivost organismu na inzulín. Předpoklady se potvrdily v rozsáhlých studiích.

Aterosklerotický proces poškozuje funkci tepen. To může mít podle lokalizace specifické následky:

• ateroskleróza koronárních (věnčitých) tepen – angina pectoris, infarkt myokardu
• ateroskleróza krkavice – ischemická cévní mozková příhoda
• ateroskleróza renálních (ledvinných) tepen – hypertenze, která pak dále podporuje rozvoj aterosklerózy
• ateroskleróza tepen dolních končetin – ischemická choroba dolních končetin
• ateroskleróza břišní aorty – může dojít také k uzávěru renálních tepen

Obecně je ateromový plát poškozením stěny tepny a tak může vést k následujícím komplikacím:

• trombotizace – na plátu dochází ke vzniku krevní sraženiny, která může omezovat krevní tok – trombóza
• embolizace – krevní sraženina se může utrhnout a být vmetena (embolována) do vzdáleného místa – embolie
• vyšší pohotovost tepny ke křečovitým stahům – hraje roli u některých forem anginy pectoris
• oslabení stěny tepny – může vést k výdutím (aneurysmatům) nebo dokonce k prasknutí (ruptuře) tepny

• VRABLÍK, Michal; JANOTOVÁ, Michaela; MOTYKOVÝ, Eva, et al. Endoteliální dysfunkce – první stadium aterosklerózy. Med Pro Praxi. 2011, roč. 8, čís. 3, s. 119–122. Dostupné online. ISSN 1803-5310.
• DUFEK, Michal. Ateroskleróza v neurologii. Interni Med. 2003, roč. 5, čís. 3, s. 16–21. Dostupné online. ISSN 1803-5256.

• Oběhová soustava
• Ischemická choroba srdeční
• Angina pectoris
• Infarkt myokardu
• Mozková mrtvice

• Slovníkové heslo ateroskleróza ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu ateroskleróza na Wikimedia Commons

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.