Buršácký spolek

Buršácký spolek (něm. Burschenschaft) je v německy mluvících zemích jedním z tradičních spolků vysokoškolských studentů, jehož členové se označují jako buršáci (Burschen). Výraz „buršák“ (Bursch) pochází ze středověké studentské burzy neboli koleje, domova chudých univerzitních studentů (bursarii).[1]

Pražský buršácký spolek „Teutonia“

Historie

Od vzniku univerzit ve středověku vzniklo velké množství studentských spolků. V průběhu času existovaly kromě buršáckých i další druhy studentských spolků (Corps, krajanské Landsmannschaften, tělocvičné Turnerschaften, pěvecké Sängerschaften apod.) a řada z nich působí v Německu a Rakousku dodnes. Na rozdíl od těchto zájmových, názorových nebo krajanských spolků však chtěly buršácké spolky sdružovat všechny německé studenty a přispět tak ke sjednocení Německa.

První buršácký spolek byl založen roku 1815 na univerzitě v Jeně, když se tam vrátili studenti, kteří se účastnili osvobozeneckého boje proti Napoleonovi. Smyslem činnosti spolku mělo být budoucí celoněmecké sjednocení, první významnější akcí v tomto směru byla slavnost na hradě Wartburg, kde se setkali studenti z jedenácti německých univerzit. Když však byl spisovatel August von Kotzebue, který proti buršáckým spolkům veřejně vystupoval, zavražděn jedním z jejich členů, Karlem Ludwigem Sandem, byly tyto nacionálně-liberální spolky karlovarskými usneseními z roku 1819 zakázány. Některé z nich nicméně v utajení působily i nadále a po roce 1848 vznikaly už legálně další.[2]

Kromě značné obliby šermu se vždy vyznačovaly německým vlastenectvím a podporou velkoněmecké myšlenky. Jednotlivé studentské spolky se navzájem odlišovaly vlastními barvami, tzv. kulérem (z franc. couleur – barva, zabarvení), které používaly zejména na šerpě a čapce. Proto se také nazývaly kulérové spolky. Už první buršácký spolek z Jeny měl klasickou kombinaci černá-červená-zlatá, původně barvy Lützowova dobrovolnického sboru, která se později dostala až na německou vlajku.[3][2]

Buršácké spolky v českých zemích

V českých zemích začaly být první buršácké spolky zakládány po roce 1848, od roku 1859 i v Brně. Ve své činnosti pokračovaly i v období první republiky a jejich činnost byla zakázána až za německé okupace, roku 1939.[4]

Český tisk v období Rakousko–Uherska protičeská vystoupení buršáckých spolků často nepřátelsky komentoval.[5] Kritika buršáků v českém tisku zesílila v 30. letech 20. století, kdy se jejich spolky s nastupujícím nacismem v Německu radikalizovaly.[6]

Odkazy

Reference
  1. DURDÍK, Petr. Bursa studentská. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1891. Dostupné online. Svazek IV. S. 970.
  2. MÜLLER, Helmut. Dějiny Německa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. ISBN 80-7106-125-5. S. 147.
  3. HLAVATÁ, Kristýna. Studentské spolky na prahu 21. století (příklad studentských spolků v Tübingenu). Praha, 2009 [cit. 2015-11-24]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Hedvika Novotná. s. 43–50. Dostupné online.
  4. KUBÍKOVÁ, Michaela. Studenti Německé vysoké školy technické v Brně za první republiky. Brno, 2015 [cit. 2021-06-25]. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Jiří Němec. s. 87. Dostupné online.
  5. Vítězné tažení buršáků na Příkop. S. 1. Národní listy [online]. 1908-11-09 [cit. 2021-06-26]. S. 1. Dostupné online.
  6. Buršáci v ofensivě proti české Praze. S. 1. Národ (Národní listy) [online]. 1931-03-18 [cit. 2021-06-26]. S. 1. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.