Bulbulčík černý

Dorůstá 24–25 cm. Je štíhlý, s dlouhým ocasem a výraznou chocholkou na hlavě. Rozlišujeme u něj několik poddruhů, které se vzájemně liší zbarvením opeření. To se může pohybovat od břidlicově šedé až po leskle černou. Zobák a končetiny má však vždy jasně červené. Obě pohlaví se zbarvením nijak neliší, mladí ptáci však zcela chocholku postrádají a navíc mají i bělavou spodinu těla s šedou skvrnou na hrudi a hnědé opeření na svrchní části těla.

Žije v listnatých lesích, kulturní krajině a v zahradách na území jižní Asie v rozmezí od západní Indie až po Čínu.

Živí se převážně semeny, drobnými bezobratlými (převážně hmyzem) a měkkými plody; po potravě často pátrá v malých i velmi početných hejnech. Miskovité hnízdo z travin, suchých listů, mechu, lišejníků a pavučin buduje ve větvích stromů nebo keřů a zevnitř jej vystýlá měkkým materiálem, např. kořínky. V jedné snůšce jsou 2–3 vejce, na kterých sedí po dobu 12–13 dnů. Mláďata pak hnízdo opouští po 11–12 dnech.

Bulbulčík černý patří mezi vzácně chované druhy. V Evropě je chován jen ve 22 zoo. V rámci Česka se přitom jedná o Zoo Ostrava a Zoo Plzeň.[2] Do roku 2015 byl tento druh chován také v Zoo Praha[2], kde se dokonce v roce 2005 podařil český prvoodchov.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black Bulbul na anglické Wikipedii.

• Ali, S & S D Ripley (1996): Handbook of the birds of India and Pakistan. 6 (2 ed.). Oxford University Press. str. 109–113. (anglicky)
• Blanford WT (1889). Fauna of British India. Birds. Volume 1. Taylor and Francis, Londýn. str. 259–263. (anglicky)
• KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. S. 412.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu bulbulčík černý na Wikimedia Commons
• Taxon Hypsipetes leucocephalus ve Wikidruzích