Bukovina (Podbořanský Rohozec)

Bukovina (německy Buckwa) je osada, část obce Podbořanský Rohozec v okrese Louny. Stojí tři kilometry západně od Podbořanského Rohozce[2] v katastrálním území Podbořanský Rohozec u Hradiště II. V roce 2011 zde trvale žilo šestnáct obyvatel.[3]

Bukovina
Domy čp. 8 a 9
Lokalita
Charakterosada
ObecPodbořanský Rohozec
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°13′9″ s. š., 13°13′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel16 (2011)[1]
Katastrální územíPodbořanský Rohozec u Hradiště II (3,81 km²)
Nadmořská výška595 m n. m.
PSČ441 01
Počet domů7 (2011)[1]
Bukovina
Další údaje
Kód části obce330078
Zaniklé obce.cz124
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice je odvozen z přídavného jména buková, které označovalo bukový porost na určité hoře nebo stráni. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Bukowina (1368), Bucowina (1369), Bukuyna (1384–1399), Bukwina (1405), Bukowina (1411), w Bukowinie (1447), Pukowa a Puckwa (1684), Bukwa (1746), Bukwa a Pukwa (1787), Pukwa (1846) a Bukovina nebo Bukwa (1854).[4]

Historie

První písemná zmínka o Bukovině pochází z roku 1365,[5] ale podle Augusta Sedláčka vesnice existovala už ve dvanáctém století. Roku 1365 byl patronem zdejšího kostela Hroch z Bukoviny. V letech 1391–1393 vesnice patřila Janofětě, vdově po Hrochovi, a jejímu synovi. Dalším majitelem byl od roku 1404 jiný Janofětin syn Vilém, známý nejspíše také jako Vilém z Pnětluk. Během husitských válek stál na straně katolíků. Jeho pravděpodobný syn Vilém Bukovina získal Štědrý hrádek a Bukovinu připojil k hradnímu panství. Spolu s hradem se vesnice dostala do držení pánů z Vřesovic, z nichž se roku 1467 stal jejím majitelem Jan z Vřesovic. Jan Žlutický z Vřesovic vesnici převedl ke žlutickému panství a roku 1487 na ní zapsal věno své manželky Johany z Kolovrat. Panským sídlem ve vsi bývala v patnáctém století tvrz, ale koncem století ztratila svou sídelní funkci, a zanikla.[6]

Během třicetileté války Bukovina nejspíš zanikla. Další zmínky o ní pochází až ze šedesátých let sedmnáctého století, kdy patřila k Mašťovu.[5] Vesnice nikdy nebyla obcí a po zrušení patrimoniální správy se roku 1850 stala osadou Mětikalova,[5] kterou zůstala až do zániku obce v souvislosti se zřízením vojenského újezdu Hradiště.[7]

Lovecká chata (čp. 7)
Dům čp. 11 v severní části osady

Ve druhé polovině devatenáctého století bylo hlavním zdrojem obživy zemědělství, chov dobytka, práce v lese a zpracování dřeva výrobou šindelů. Podle adresáře z roku 1861 obyvatelé vsi chovali 38 krav, 25 jalovic, dva koně, jednu kozu a jedenáct prasat. Na konci století ve vsi Černínové otevřeli parní pilu. V roce 1924 ve vsi žilo jedenáct sedláků, fungovala zde černínská pila, hostinec a trafika. Děti měly školu v Mětikalově a přímo v Bukovině se vyučovalo jen od listopadu do března.[5]

Na rozdíl od jiných sídel ve vojenském újezdu Bukovina zcela nezanikla.[5] Od 1. ledna 2016 bylo katastrální území Podbořanský Rohozec u Hradiště II s osadou vyčleněno z vojenského újezdu a připojeno k Podbořanskému Rohozci.[8]

Přírodní poměry

Bukovina stojí v katastrálním území Podbořanský Rohozec u Hradiště II v okrese Louny, asi tři kilometry západně od Podbořanského Rohozce. Nachází se v nadmořské výšce okolo 610 metrů. Oblast leží v jihovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[9] Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní.[10]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Bukovina stojí v mírně teplé oblasti MT3,[9] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[11]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 114 obyvatel (z toho 54 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 111 Němců a dva cizinci. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 107 obyvatel: pět Čechoslováků, 101 Němců a jednoho cizince. Kromě jednoho evangelíka byli římskými katolíky.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů[3]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 10910311711512211410767....1416
Domy 1919202325252424....77

Pamětihodnosti

Kaple svatého Michaela

V horní části osady stojí kaple svatého Michaela z druhé poloviny sedmnáctého století.[5]

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Seznam.cz. Turistická a historická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-01-17]. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Louny. Dostupné online.
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 212, 213.
  5. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2004. 76 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Bukovina, s. 19–21.
  6. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Mašťova, s. 382.
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 51.
  8. KINŠT, Petr. Okres Louny se rozrostl o novou vesnici. Žatecký a lounský deník.cz [online]. 2016-01-19 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
  9. Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
  10. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
  11. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237.
  13. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.