Bukovice (Jeseník)
Bukovice (něm. Buchelsdorf)[2] jsou vesnice, která je částí města Jeseník. Leží podél toku Bělé mezi Jeseníkem a Adolfovicemi.
Bukovice | |
---|---|
Kulturní památka: kostel sv. Jiří | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Jeseník |
Okres | Jeseník |
Kraj | Olomoucký kraj |
Historická země | Slezsko |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′8″ s. š., 17°12′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 665 (2011)[1] |
Katastrální území | Bukovice u Jeseníka (7,28 km²) |
Nadmořská výška | 446 m n. m. |
PSČ | 790 01 |
Počet domů | 394 (2011)[1] |
Bukovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 58882 |
Kód k. ú. | 658880 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Vesnice se původně jmenovala česky Vysoká (nejstarší doklad 1268), což bylo přeloženo do němčiny jako Hochdorf („Vysoká ves“). Poslední doklad pro toto jméno (v německé podobě) je z roku 1410. V roce 1416 je poprvé doloženo nové jméno Buchelsdorf, v jehož první části je (německá) zdrobnělina od Buche - „buk“. Do češtiny bylo toto jméno převedeno až roku 1924 v podobě Bukovice.[3]
Historie
Bukovice jsou poprvé spolehlivě zmiňovány roku 1416, v roce 1420 již patřily k frývaldovskému panství vratislavského biskupa a bylo zde fojtství. Spolu s Frývaldovem (dnes Jeseníkem) byla ves také v 2. polovině 15. století a první polovině 16. století zastavována či dávána v léno, naposledy v letech 1506-1547 Fuggerům, poté byla až do konce patrimoniální správy v roce 1850 v přímém držení biskupů. Bukovické fojtství bylo samostatným rytířským statkem, jehož držitelem byl roku 1527 doktor Hanuš Sachse, roku 1747 Johann Philipp Kuntschky, roku 1748 Gottfried Giebel a roku 1798 Jan Giebel.[4]
Bukovice byly samostatnou obcí do roku 1950, kdy byly sloučeny s Jeseníkem.[5]
Součástí Bukovic je dnes osada (základní sídelní jednotka) Dětřichov (něm. Dittershof). Byla založena roku 1793 na místě dvou biskupských dvorů zmiňovaných roku 1694 a pojmenována po hudebním skladateli Karlu Dittersovi von Dittersdorf, který v té době vykonával funkci biskupského hejtmana na Frývaldově. Tomu biskup Philipp Gotthard von Schaffgotsch dvůr dosud patřící k frývaldovskému panství roku 1785 daroval a Dittersdorf řídil i jeho prvotní parcelaci.
Dětřichov se rozkládá zčásti na katastru Bukovic a zčásti na katastrálním území Seč u Jeseníka. Od roku 1850 je osadou Bukovic, po jejichž připojení k Jeseníku je jen součástí Bukovic jakožto části města Jeseník. Zavádějícím způsobem bylo zvoleno jméno Dětřichov pro část města Jeseník vzniklou z bývalých osad Dlouhá Hora, Mýtinka, Pasíčka a Seč.[6]
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel Bukovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[7]:
Rok | 1811 | 1836 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 637[p 1] | 957[p 2] | 1495 | 1552 | 1790 | 2026 | 2013 | 1848 | 2069[p 3][p 4] | 1260 | 1179 | 1041 | 1390 | 1806[p 5] | 1741[p 6] |
- bez Dětřichova
- z toho: Bukovice: 773, Dětřichov: 184
- z toho: 24 Čechoslováků, 2021 Němců; 1989 řím. kat., 32 evang., 33 starokatol. 2 izrael., 13 bez vyzn.
- z toho: Bukovice: 1796, Dětřichov: 273
- z toho: Bukovice: 1635, Dětřichov: 171
- z toho: Bukovice: 1567, Dětřichov: 174
V Bukovicích je evidováno 448 adres : 438 čísel popisných (trvalé objekty) a 10 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 364 domů, z toho 337 trvale obydlených.
Zajímavosti
- římskokatolický filiální kostel sv. Jiří, postavený roku 1901, 10. dubna 2012 vyhlášený kulturní památkou ČR[9]
- geologicky pozoruhodný amfibolitový lom
Na území Bukovic zasahují i:
Fotogalerie
- Obřadní síň
- Obřadní síň, detail
- Dům
- Dům u křižovatky
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 855.
- Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 133.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 854–855.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 68.
- Historický lexikon obcí ČR (II), s. 95
- Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976–977.
- Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
- Nemovité památky [online]. NPÚ [cit. 2014-08-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovice na Wikimedia Commons