Bronisław Geremek

Bronisław Geremek, vlastním jménem Benjamin Lewertow[1] (6. března 1932 Varšava13. července 2008 Lubień) byl polský politik a historik[2].

Bronisław Geremek
Rodné jménoBenjamin Lewertow
Narození6. března 1932
Varšava, Polsko Polsko
Úmrtí13. července 2008 (ve věku 76 let)
Lubień, Velkopolské vojvodství, Polsko Polsko
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
Místo pohřbeníVojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
NárodnostŽidé
Alma materVaršavská univerzita (do 1954)
Vysoká škola praktických studií (1956–1958)
Povolánípolitik, diplomat, historik novověku, historik, spisovatel, odborář a medievalista
ZaměstnavateléPařížská univerzita
Collège de France
Oceněníčestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (1991)
Cena Karla Velikého (1998)
Pierre Lafue Prize (1999)
rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (2000)
Řád kříže země Panny Marie I. třídy (2002)
 více na Wikidatech
Politické stranyUnia Wolności
Polská sjednocená dělnická strana
Funkceministr zahraničních věcí Polska (1997–2000)
poslanec Evropského parlamentu (2004–2008)
Member of the Sejm of the Republic of Poland
Webwww.geremek.pl
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bronisław Geremek (1932–2008) a Tadeusz Mazowiecki (1927–2013), v roce 2004

Život

Do roku 1968

Narodil se ve Varšavě. V roce 1950 vstoupil do polské komunistické strany, ze které odešel v roce 1968 na protest proti okupaci Československa.

V roce 1954 dokončil studium historie na Varšavské univerzitě. V letech 1956 až 1958 absolvoval postgraduální studia na École pratique des hautes études v Paříži. V letech 1955 až 1985 působil v Historickém ústavu Polské akademie věd. V letech 1960 až 1965 přednášel na pařížské Sorboně, přičemž v letech 1962 až 1965 byl ředitelem Polského kulturního střediska v Paříži. Jako historik se věnoval dějinám středověku, především tehdejšímu všednímu životu, a patřil v tomto oboru k předním světovým autoritám.

1968 až 1989

Ve druhé polovině 70. let se aktivně zapojil do polské demokratické opozice a od roku 1979 byl přednášejícím podzemního Sdružení vědeckých kurzů (pol. Towarzystwo Kursów Naukowych) a od roku 1980 členem jeho programové rady. V době stávky v srpnu 1980 se podílel na vzniku nezávislého odborového hnutí Solidarita (Solidarność) jako jeden z hlavních poradců a na prvním sjezdu Solidarity v roce 1981 předsedal jeho programové komisi.

Po vyhlášení válečného stavu generálem Jaruzelským v prosinci 1981 byl komunistickým režimem internován. Propuštěn byl po roce internace v prosinci 1982, ale v roce 1983 byl opět uvězněn za své politické aktivity. V letech 19831987 byl poradcem a blízkým spolupracovníkem Lecha Wałęsy, předsedy Solidarity. V roce 1989 jako významný účastník rozhovorů u kulatého stolu mezi opozicí a vládou hrál významnou roli v přechodu Polska k demokracii.

Po roce 1989

Po roce 1989 nadále se aktivně účastnil politického života Polska. V letech 1991, 1993 a 1997 byl opakovaně zvolen poslancem Sejmu, dolní komory polského Národního shromáždění.

Od října 1997 do června 2000 byl polským ministrem zahraničí, který v roce 1999 přivedl Polsko do NATO. V červnu 2004 byl zvolen polským poslancem Evropského parlamentu za Unii Svobody (Unia Wolności), kde se stal členem liberální frakce (ALDE) a neúspěšně se ucházel o funkci předsedy parlamentu.[3]

Zemřel 13. července 2008 při autonehodě na západě Polska.[4] Byl pochován na hřbitově ‚Cmentarz Wojskowy na Powązkach‘ v rodné Varšavě.

Ocenění

Během života získal Bronisław Geremek řadu poct a vyznamenání např. německý Velký kříž s hvězdou za zásluhy o SRN, Karlovu cenu, francouzský Řád čestné legie. V roce 2002 získal od prezidenta Alexandra Kwaśniewského nejvyšší a nejstarší polské vyznamenání Řád bílého orla.

Obdržel celkem 23 titulů doctor honoris causa, např. na univerzitách v Boloni, v Utrechtu, na Sorboně, na Columbia University v New Yorku, na Jagelonské univerzitě, či na Evropské univerzitě Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou.

Publikace

  • Ludzie, towary, pieniądze. Warszawa : Wiedza Powszechna, 1968. 551 s.
  • Ludzie marginesu w średniowiecznym Paryżu : XIV-XV wiek. Wrocław : Zakład Narodowy im. Ossolińskich. Wydawnictwo PAN, 1971. 325 s.
  • Litość i szubienica : dzieje nędzy i miłosierdzia. Warszawa : Czytelnik, 1989. 307 s. ISBN 83-07-01490-5. (česky Slitování a šibenice : dějiny chudoby a milosrdenství. Praha : Argo, 1999. 262 s. ISBN 80-7203-228-3.)
  • Świat "opery żebraczej" : obraz włóczęgów i nędzarzy w literaturach europejskich XV-XVII wieku. Warszawa : Państwowy Instytut Wydawniczy, 1989. ISBN 83-06-00428-0.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Mój wielki brat, wywiad z Jerrym Lewartem, bratem Bronisława Geremka, "Przegląd" nr 30/2008
  2. Geremek Bronisław, v Encyklopedii PWN.
  3. Bronisław GEREMEK. www.europarl.europa.eu [online]. [cit. 2008-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-02.
  4. http://zpravy.idnes.cz/polsky-bojovnik-s-komunismem-geremek-se-zabil-pri-autonehode-pt5-/zahranicni.asp?c=A080713_163937_zahranicni_jan

Literatura

  • NODL, Martin. Historik na okraji středověké společnosti. In: GEREMEK, Bronisław. Slitování a šibenice: dějiny chudoby a milosrdenství. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-228-3. S. 250–258.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.