Briz-M

Tento horní stupeň Briz-M je určen k vynášení velkých nákladů na nízké, střední a vysoké oběžné dráhy (včetně geosynchronních a geostacionárních).[1] Hlavní motor může být během letu 8krát restartován a tak umožňuje přesné umístění družice na oběžnou dráhu.[2] Životnost Briz-M na oběžné dráze je omezena kapacitou baterií na palubě, a v současné době je 24 hodin.[2] Celkový čas standardního letu Proton/Briz-M, od startu po oddělení družice, je přibližně 9,3 hodiny.[2] Nosič Proton s horním stupněm Briz-M také může navádět náklady na únikovou dráhu Země.[2]

Jedním z cílů vývoje systému bylo zachování celkových rozměrů tak malých, jak jen možno. Briz-M v porovnání s předchůdcem, kterým je Blok D, zabírá mnohem méně prostoru na palubě nosné rakety a umožňuje uvolnit místo pro náklad.[3] Proton s horním stupněm Briz-M může umístit 4385 kg družici, jako je A2100, na cílovou dráhu s nejvyšším bodem (apogeum) 35786 km, s nejnižším bodem (perigeum) 7030 km, a sklonem k zemskému rovníku 17,3°.[4][4] Maximální nosnost stupně Briz-M je 5645 kg na přechodovou dráhu ke geostacionární, ze které je na přechod na GEO ještě třeba dodat rychlost 1500 m/s .[5] Vynesení většího počtu družic je také podporováno, se schopnosti vynést družice na různé oběžné dráhy.[5]

Briz-M je dvojitý horní stupeň, který se skládá z centrálního jádra (používajícího standardního Briz-KM) a přídavné odhoditelné prstencové nádrže obklopující jádro.[1] Systém je poháněn hlavním motorem (14D30), který je ovládán pneumaticky (stlačeným plynem).[5]

Briz-M dokončil svůj první let v červnu 2000 vynesením komunikační družice Gorizont.[7]

Je plánováno použití Briz-M s nosičem Angara 3 a Angara 5.[1]