Brit ha-birjonim

Brit ha-birjonim (hebrejsky: ברית הבריונים) byla fašistická skupina v rámci revizionisticko-sionistického hnutí, která byla v letech 1930 až 1933 aktivní v britské mandátní Palestině. Jejími zakladateli byli Aba Achime'ir, Uri Cvi Greenberg a dr. Jehošua Jejvin.

Zleva: Achime'ir, Greenberg a Jejvin na počátku 30. let

Pozadí

Skupina Brit ha-birjonim vznikla v roce 1930 na pozadí násilných arabských nepokojů z roku 1929, během nichž došlo k hebronskému a safedskému masakru. Stala se vůbec první militantní organizací, charakteristickou naprostou odlukou od existujícího sionistického vedení, kterému dominovalo labouristicko-sionistické hnutí (Irgun vznikl v roce 1931 štěpením dominantní Hagany).[1]

Ideologie

Oficiální ideologií šlo o revizionistické maximalisty, což byl přístup vytvořený na základě italského fašismu.[2][3][4] Skupina usilovala o vytvoření fašistického korporativního státu.[4] Byla ovlivněna kanaánskou ideologií Jonatana Ratoše a teoriemi, které Oswald Spengler sepsal ve svém díle Zánik západu (1918).[4] Volala po tom, aby revizionistické hnutí přijalo fašistické principy režimu Benita Mussoliniho a vytvořilo mezi Židy integralisticky „čistý nacionalismus“.[5] Revizionistický maximalismus odmítal komunismus, humanismus, internacionalismus, liberalismus, pacifismus a socialismus, a kritizoval liberální sionisty za to, že pracovali pro Židy středních tříd a ne židovský národ jako celek.[2][6] Minimální požadavky revizionistického maximalismu zveřejnil v roce 1932 Achime'ir, když oficiálně vyzval k transformaci vedení revizionistického hnutí na diktaturu, vytvoření nezávislé sionistické federace, „válce fondů“ za účelem ukončení korupce sionistického hnutí, a válce proti antisemitismu.[7] Psychologie hnutí byla zdůrazněna jeho mottem „dobýt nebo zemřít“.[4]

Aktivity
Achime'ir (spoutaný muž) a další členové Brit ha-birjonim při předvedení před soud v Jeruzalémě

Mezi aktivity skupiny patřily demonstrace proti návštěvám britských představitelů, shromáždění proti britskému zatýkání židovských uprchlíků, pokusy narušit sčítání lidu, provádění Brity, a další nelegální aktivity zamýšlené coby veřejné provokace – například troubení na šofar u Západní zdi (v té době činnost židům zakázaná) a odstraňování nacistických vlajek z budov německých konzulátů.[8]

V roce 1933 zatkla britská mandátní správa několik členů Brit ha-birjonim a obvinila je z vraždy levicového sionistického vůdce Chajima Arlozorova. Přestože byli všichni o rok později zproštěni všech obvinění, proces nenávratně poškodil pověst skupiny, vedl k její izolaci v židovské komunitě, a nakonec k jejímu zániku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brit HaBirionim na anglické Wikipedii.

  1. WEINBERG, Leonard; PEDAHZUR, Ami. Religious Fundamentalism and Political Extremism. London: Routledge, 2004. 178 s. Dostupné online. ISBN 9780714654928. S. 97. (anglicky)
  2. KAPLAN, Eran. The Jewish Radical Right: Revisionist Zionism and Its Ideological Legacy. Madison: University of Wisconsin Press, 2005. 248 s. Dostupné online. ISBN 978-0299203801. S. 15. (anglicky)
  3. SHINDLER, Colin. The Triumph of Military Zionism: Nationalism and the Origins of the Israeli Right. London: I. B. Tauris, 2006. Dostupné online. ISBN 978-1845110307. S. 13. (anglicky) Dále jen: The Triumph of Military Zionism: Nationalism and the Origins of the Israeli Right.
  4. SELIKTAR, Ofira. New Zionism and the Foreign Policy System of Israel. Beckenham: Croom Helm, 1986. S. 84. (anglicky)
  5. LARSEN, Stein Ugelvik a kolektiv. Fascism Outside of Europe. New York: Columbia University Press, 2001. ISBN 0-88033-988-8. S. 364–365. (anglicky) Dále jen: Fascism Outside of Europe.
  6. The Triumph of Military Zionism: Nationalism and the Origins of the Israeli Right. s. 156
  7. Fascism Outside of Europe. s. 378
  8. GOLAN, Zev. Free Jerusalem: Heroes, Heroines and Rogues Who Created the State of Israel. Jerusalem: Devora, 2003. 315 s. Dostupné online. ISBN 978-1930143548. S. 49–53, 66–77. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.