Branišov (okres České Budějovice)

Branišov
	Stavení čp. 29
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0311 551490
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	České Budějovice
Okres (LAU 1)	České Budějovice (CZ0311)
Kraj (NUTS 3)	Jihočeský (CZ031)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	48°58′44″ s. š., 14°23′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	275 (2022)[1]
Rozloha	5,18 km²
Katastrální území	Branišov u Dubného
Nadmořská výška	409 m n. m.
PSČ	373 84
Počet domů	103 (2021)[2]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Obecní úřad Branišov; Branišov 5; 373 84 Dubné ; [email protected]
Starostka	Ing. Petra Voborská
	Oficiální web: www.branisov.cz
	Branišov
Další údaje
Kód obce	551490
Kód části obce	33618
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Branišov (lidově a dříve též úředně Branšov, německy Branischen) je obec ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, zhruba 5,5 km západně od centra Českých Budějovic. Žije zde 275[1] obyvatel.

Části obce

Katastrální území Branišova

Obec představuje jednu část a jedno katastrální území, nazvané Branišov u Dubného. Kromě vlastní vsi Branišov k ní přísluší též drobná osada U Jankarů (jinak U Jaukerů, podle Martina Jaukera, který se zde jako první někdy po roce 1799 usadil), situovaná při silnici do Českých Budějovic asi 900 m východně, dále samota zvaná dle polohy U Lesa (bývalá hájovna U Petrů), vzdálená nějakých 1,3 km vjv., a samota Hluchá Bašta při Návesním rybníce zhruba 1,1 km na sever.

Historie

Název

Dřívější název Branšov, německy Pranischen nebo Branischen. Název pochází pravděpodobně od lokátora nebo majitele Braniše.[3]

Historický vývoj

První písemná zmínka o vsi (Branischow) pochází z roku 1391. Ve starších dobách bývala ves rozdělena mezi několik vrchností: Jedna část byla poddána k blízké tvrzi Doubíčko, držené různými drobnými šlechtici od 14. století až do roku 1548, kdy Doubíčko i s příslušným dílem Branišova od bratří Jiřího, Kryštofa, Adama a Jáchyma Kořenských z Terešova odkoupilo město České Budějovice. Druhý díl Branišova náležel ke Třebínu, taktéž s vlastníky z řad nižší šlechty. Z nich poslední Hynek Vamberský z Rohatec pro účast na stavovském povstání propadl majetkem a konfiskovaný Třebín s příslušnou částí Branišova následně roku 1623 koupily České Budějovice, které pak pro většinu Branišova zůstaly vrchností až do zrušení poddanství. Od 17. století se připomíná Doubská (dnešní Hluchá) Bašta coby obydlí hlídače, spravujícího okolní městské rybníky. Drobné podíly v Branišově měly i další vrchnosti; na sklonku feudalismu v roce 1848 tak patřila jedna usedlost k panství Hluboká a jedna usedlost k panství Český Krumlov. Od roku 1850 je Branišov samostatnou obcí, s výjimkou období 1943 až 1945 a 12. června 1960 až 31. prosince 1993, kdy tvořil část obce Dubné.[3]

Vývoj obyvatelstva

Vývoj Branišova mezi lety 1840 a 2001[4]
Rok	1840	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	209	278	252	262	237	226	205	207	175	190	164	154	152	158
Počet domů	29	36	35	41	37	37	37	41	47	46	44	45	55	60

Pamětihodnosti

Kaple Nejsvětější Trojice

Několik dochovaných usedlostí ze druhé poloviny 19. století (čp. 4, 6, 11, 18, 29)
Kaplička Nejsvětější Trojice z roku 1856
Železná sloupková zvonička, zvonek datován 1943
Pomník padlým v první světové válce z roku 1922.
Kaple na samotě U Lesa, zbudovaná roku 1915 na paměť zesnulého Josefa Gramana nákladem jeho ženy Kateřiny
Několik křížků: křížek u budějovické silnice severně od výše uvedené samoty z roku 1850, křížek z roku 1830 vedle této samoty, křížek na severním okraji obce na začátku polní cesty vedoucí k Hluché baště, a křížek s obrazem Panny Marie u Dubenského rybníka
Kaple na Hluché Baště
Řada stavení lidové architektury
Tvrziště Doubíčko, terénní stopy středověké tvrze, opuštěné někdy koncem 15. století, na ostrově v severovýchodním rohu Návesního rybníka asi 100 m západně od Hluché Bašty

Odkazy

Reference

Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.
RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188–189.

Související články

Branišovský les

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Branišov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Branišov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Branišov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Branišov na stránkách mikroregionu Blanský les - podhůří Archivováno 7. 5. 2008 na Wayback Machine
Branišov na webu Selské baroko
Podrobné dějiny tvrze Doubíčko (pdf)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[kovář-3] KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.

[4] RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188–189.