Bournonit

Bournonit (Jameson, 1805), chemický vzorec PbCuSbS3, je kosočtverečný minerál. Pojmenován podle francouzského mineraloga a krystalografa J. L. de Bournona.

Bournonit

Bournonit, Čína

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec PbCuSbS3
Identifikace
Barva olověná, černá
Vzhled krystalu krátce prizmatické, tabulkovité
Soustava kosočtverečná
Tvrdost 3
Lesk kovový
Štěpnost nedokonalá
Vryp šedý
Hustota 5,83 g ⋅ cm−3
Rozpustnost HNO3
Ostatní lehce se taví

Původ

  • hydrotermální – v hydrotermálních žílách při střední teplotě.

Morfologie

Krystaly jsou poměrně hojnoploché, obvykle tabulkovité vzhledu čtverečného, vertikální plochy rýhovány. Velmi často dvojčatí podle {110} a vytváří tzv. „kolečkovou rudu“. Kusový a zrnitý, vtroušený a i celistvý.

Série

Tvoří sérii se seligmannitem.

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5-3, křehký, hustota 5,83 g/cm³, lom pololasturnatý až nerovný, štěpnost nedokonalá podle {010}, podle jiných autorů zřetelná. Lehce se taví
  • Optické vlastnosti:Barva tmavě ocelově šedá až olověně šedá, vryp ocelově šedý, lesk kovový, průhlednost: opakní.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Cu 13,00 %, Sb 24,91 %, Pb 42,40 %, S 19.68 %. Rozpouští se v HNO3.

Podobné minerály

  • tetraedrit

Parageneze

Využití

Jako ruda Cu, Sb, Pb.

Naleziště

Řídce se vyskytující minerál.

  • ČeskoKutná Hora drobné hojnoploché krystalky z rejzského pásma, Příbram v jakoby rozleptaných krystalech (obsahují částečně boulangerit), ve formě „kolečkové rudy“. Uváděny nálezy krystalů až 5 × 4 × 2 cm velkých.
  • SlovenskoDúbrava až 2 cm velké masy spolu s antimonitem, Zlatá Baňa ze štoly č.3 v bohatších akumulacích krystaly až 10 mm velké
  • RumunskoBaia de Aries, Baia Sprie a Cavnic na všech drobné srostlice ve formě tzv. „kolečkové rudy“, které narůstají na krystaly chalkopyritu, sfaleritu a galenitu.
  • Velká BritánieHeredsfoot, St. Endellion a Wheal Boys zvlášť velké krystaly ve formě tzv. „kolečkové rudy“.
  • USAPark City (Summit Co.) v Utahu, velké krystaly se sideritem a sfaleritem
  • BolívieMachacamarca až 10 cm velké krystaly ze žil rud Ag-Sn v doprovodu tetraedritu, akantitu (argentitu)
  • a další.

Odkazy

Literatura

  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 406–410
  • Anthony a kol. (1990): Handbook of Mineralogy Vol. I. Mineral Data Publishing Tucson, Arizona 65 ISBN 0-9622097-0-8
  • Bernard J.H., Rost R. a kol. (1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia Praha 111-112 ISBN 80-200-0360-6
  • Pauliš P. (2003): Minerály České republiky. Kuttna Kutná Hora 21 ISBN 80-86406-31-8
  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.