Bouda (divadlo)

Divadlo Bouda (11. května 1786 – 1789) bylo založeno pod jménem Královské-císařské vlastenecké divadlo českou divadelní společností (Jan Šimon Václav Thám) kvůli zájmu o české hry. Stálo v Praze na Koňském trhu (nynější Václavské náměstí) a bylo dřevěné. Kvůli finančním potížím byla budova roku 1789 uzavřena a stržena.

Královské-císařské vlastenecké divadlo (Divadlo Bouda)
StátČeské království České království
MístoKrálovské hlavní město Praha
Zánik1789
Budova
Otevření11. května 1786
Uzavření1789
Demolice1789
Další informace
Souřadnice50°4′57,3″ s. š., 14°25′34,4″ v. d.
AdresaKoňský trh
UliceVáclavské náměstí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Bouda stála ve spodní části Václavského náměstí, kde dříve stávaly novoměstské kotce. Byť to byla lehká budova vystavěná jen z fošen, její jedinečnost spočívala v tom, že se zde hrálo česky. Nedostatek kvalitních českých autorů a překladatelů tím však zároveň vedl k poklesu kvality divadelních her. Hrály se zde především historické hry z českých dějin, dále oblíbené frašky a rytířské hry.

Pro své finanční potíže (dluhy) byla budova roku 1789 stržena. Poté divadelní společnost hrála na mnoha místech v Praze, od roku 1792 bylo toto divadlo přesunuto do zrušeného kláštera U Hybernů.

Likvidace budovy divadla bývá často vykládáno jako snaha potlačit češtinu, popř. jako projev nepřátelství německy mluvící části obyvatelstva. Pravda je ovšem taková, že se toto divadlo nebylo schopné uživit z důvodu kolísavé kvality představení, nízkého vstupného a restrikcí českého gubernia[1]

Popis divadla

Josef Jiří Stankovský v románu Vlastencové z Boudy (1877) popisuje budovu divadla takto:

„ Bouda tato, jak již z názvu vysvítá, dřevěná, uvnitř plátnem potažená a slámou vycpaná, stála uprostřed koňského trhu naproti hospodě „u císařských“, zadním průčelím proti kašně, na níž nalezala se socha knížete Václava později více do předu pošinutá. Bylo to stavení podlouhlé, nepříliš vysoké a dosti primitivně zbudované, podobající se spíše nějaké kůlně či boudě, jakou vídáme u nynějších majitelů zvěřinců a opičích divadel; nebylo ani natřeno. Pouze na průčelí jeho zavěšený císařský orel, kolem něhož skvěly se v obou zemských jazycích zlaté nápisy „c. k. vlastenecké divadlo“, označovaly, že nalezáme se před chrámem nádherné bohyně Thalie. “
— Josef Jiří Stankovský: Vlastencové z Boudy[2]

Osobnosti spojené s Boudou

Divadelní hry

Uváděné divadelní hry v Boudě:

  • Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera (Václav Thám)
  • Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy (Václav Thám)
  • Masné krámy (Prokop František Šedivý) – pražská fraška
  • Pražští sládci (Prokop František Šedivý) – pražská fraška

Odkazy

Reference
  1. Oscar TEUBER: Geschichte des Prager Theaters. Von den Anfänge des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit. Prag 1883, s. 350-359
  2. STANKOVSKÝ, Josef Jiří. Vlastencové z Boudy. Praha: Theodor Mourek, 1877. Dostupné online. Kapitola Bouda a její předchůdcové, s. 72.

Literatura
  • TEUBER, Oscar: Geschichte des Prager Theaters. Von den Anfänge des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit. Prag 1883
  • Dějiny českého divadla, I.díl: Od počátku do sklonku osmnáctého století. Kolektiv autorů, red. František Černý. Academia : Praha 1968

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.