Boris Leonidovič Pasternak
Boris Leonidovič Pasternak (Борис Леонидович Пастернак; 29. lednajul./ 10. února 1890greg. Moskva – 30. května 1960 Peredělkino) byl ruský básník a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1958.
Boris Leonidovič Pasternak | |
---|---|
Rodné jméno | Борис Исаакович Постернак |
Narození | 29. lednajul. / 10. února 1890greg. Moskva |
Úmrtí | 30. května 1960 (ve věku 70 let) Pěredělkino |
Příčina úmrtí | karcinom plic |
Místo pohřbení | Peredělkinský hřbitov |
Povolání | spisovatel, básník, překladatel, romanopisec, dramatik, klavírista a prozaik |
Alma mater | Právnická fakulta Lomonosovovy univerzity (od 1908) Marburská univerzita (1912) Lomonosovova univerzita (do 1913) |
Témata | próza |
Významná díla | Doktor Živago |
Ocenění | Nobelova cena za literaturu (1958) medaile Za obranu Moskvy medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 |
Manžel(ka) | Jevgenija Vladimirovna Pasternak (1922–1931) Zinaida Nikolajevna Pasternak (1932–1960) |
Partner(ka) | Olga Ivinská (1948–1960) |
Děti | Jevgenij Pasternak |
Rodiče | Leonid Pasternak[1] a Rosa Kaufman |
Příbuzní | Alexander Pasternak a Josephine Pasternak (sourozenci) |
Podpis | |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se v umělecké rodině židovského původu. Jeho matka Rosalia Isidorovna Pasternaková (rozená Kaufmanová) byla klavíristka a otec Leonid Osipovič Pasternak akademický umělec na Petěrburské akademii umění. Boris Pasternak měl dvě sestry a bratra. Častými hosty Pasternakových rodičů byli různí ruští umělci, mezi ty nejznámější patřil například Lev Nikolajevič Tolstoj.
Roku 1908 dokončil gymnázium a pokračoval ve studiu práv na Moskevské univerzitě, roku 1912 studoval krátce i v Marburgu v Německu. Po návratu do Ruska založil společně s přáteli nakladatelství Lyrika, v němž také vydal několik svých básní. Pasternak byl jedním ze zakládajících členů futuristické skupiny Centrifuga. Vliv na jeho tvorbu mělo především dobré rodinné zázemí a možnost setkávat se s významnými osobnostmi (zejména na něj zapůsobil R. M. Rilke). Za román Doktor Živago, který psal mezi lety 1945–1955, byl vyloučen ze svazu spisovatelů, hrozilo mu odebrání sovětského občanství a vyhnání na Sibiř. Na jeho obranu vystoupila světová inteligence. V Rusku mohl román vyjít až v roce 1988 – do té doby bylo dílo různými způsoby kritizováno, někdy dokonce i s osobně motivovaným odporem. Roku 1958 obdržel Nobelovu cenu za celoživotní dílo, které se na nátlak sovětských orgánů zřekl poté, co ji telefonicky přijal. Cenu po jeho smrti převzal jeho syn Jevgenij. Kromě básnické a prozaické tvorby se Pasternak věnoval také překladům Shakespearových tragédií a gruzínských básníků.
Pohřben je u Moskvy, ve spisovatelském městečku – Peredělkině, kde žil v druhé polovině svého života. Jeho pohřeb se stal demonstrací lásky a úcty k svobodné tvorbě.
Dílo
Lyrika
Epika
- Rok devatenáct set pět (1925–26), poéma
- Vznešená nemoc
- Poručík Šmidt (1926–27), poéma
- Spektorskij
České překlady
- Lyrika
- Rok devatenáctsetpět
- Modrý host
- Světlohra
- Hvězdný déšť
- Život můj – bratr
- Druhé zrození
- Básně doktora Živaga (vyšlo v N.Y.)
Próza
- Můj život
- Malá Luversová (1922)
- Vzdušné tratě (1925)
- Glejt (1931)
- Doktor Živago (1957) – román o osudu ruské inteligence za revoluce v Rusku a po ní, poprvé vydáno r. 1958 v Itálii, zfilmováno
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Boris Leonidovič Pasternak na Wikimedia Commons
- Osoba Boris Leonidovič Pasternak ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Boris Leonidovič Pasternak