Boris Konstantinovič Šiškin

Narodil se v rodině kněze a v roce 1906 absolvoval teologický seminář. V roce 1911 promoval na lékařské fakultě Tomské univerzity. V letech 1913-1915 vyučoval na stejné univerzitě a pracoval jako laboratorní asistent ve vyšších sibiřských kurzech pro ženy. V letech 1915-1918 byl vojenským lékařem na kavkazské frontě. V letech 1918-1925 pracoval jako vedoucí oddělení botaniky Kavkazského muzea v Tbilisi. V roce 1925 se vrátil na Tomskou univerzitu a do roku 1930 byl profesorem na Ústavu morfologie a systematiky rostlin a působil jako ředitel Sibiřské botanické zahrady (1930).

Poté pracoval jako zaměstnanec Botanického ústavu Akademie věd SSSR v Leningradu. V letech 1938-1949 zastával funkci ředitele ústavu. Podílel se na organizaci kazašské pobočky Akademie věd SSSR v roce 1932, do roku 1936 byl vedoucím jejího botanického oddělení. V roce 1934 se stal doktorem biologických věd a roku 1943 korespondenčním členem Akademie věd SSSR. V letech 1945 až 1958 byl profesorem Leningradské univerzity[1].

Zemřel v roce 1963 v Leningradu a byl pohřben na Serafimovském hřbitově.

Věnoval se zejména taxonomii kvetoucích rostlin (hvozdíkovité, miříkovité, hvězdnicovité) a botanické geografii Sibiře a Kavkazu. Byl autorem více než 200 vědeckých prací.[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Шишкин, Борис Константинович na ruské Wikipedii.