Borečnice

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1354.[3] Je jisté, že zde žili lidé před tímto datem, o čemž svědčí různé archeologické nálezy. Za panování krále Karla IV. byl místopurkrabím v Písku Jakub z Borečnice. Jméno vsi se podle jednoho výkladu odvozuje od osobního jména Boreš, podle dalšího od polohy místa - mezi borovými lesy. Až do první republiky se jméno vsi psalo se š – Borešnice.

Dne 14. března 1405 učinil Mikuláš řečený Volyňský, tehdejší majitel vsi zápis do desek zemských, že postupuje ves Borečnici se dvěma mlýny, kteréžto zboží mělo cenu 55 kop grošů ke špitálu Písku, který byl založen křižovníky s červenou hvězdou. Lidé ze vsi byli povinni „dříví ke špitálu vozit, kyje sekati, vorati a co bylo třeba“. V té době patřila k Borečnici ves Skrejšov se třemi hospodáři a zájezdní hospodou. Roku 1547 po odporu českých stavů proti Ferdinandovi I. a po nechvalně známém Sněmu krvavém, bylo městu Písku zkonfiskováno některé zboží, práva, privilegia a vesnice, mezi které patřila také Borečnice. Tento majetek byl prodán Adamu Řepnickému ze Sudoměře a v roce 1553 přešel na jeho dcery. Roku 1560 koupil ves Jan starší Deym ze Stříteže a začlenil ji do tzv. čížovského statku. V roce 1726 koupila Čížovou s vesnicemi Antonie Josefa Černínová z Chudenic, roku 1753 přešel tento majetek sňatkem na Augusta Antona Lobkovice, roku 1932 na Ludmilu Lichtensteinovou, rozenou Lobkovicovou, které zůstal do roku 1948.

Ve vsi byl původně zavěšen zvon v lomenici místní hospody. Když se zvonilo, pohybovala se i střecha, proto byl zvon zavěšen na dřevěný sloup naproti statku čp. 1. Když sloup zpuchřel, vystavěli občané roku 1855 kapličku. Je zasvěcena Neposkvrněnému početí Panny Marie.

V roce 1871 se oddělila Borečnice od Zlivic a Nové Vsi jako samostatná obec.

Kolem roku 1890 býval v Borečnici kovář, truhlář, bednář a tesaři pod tesařským mistrem Kulatkou, opravovaly jezy na Otavě, v zimě sekali pražce pro železnici.

V roce 1928 jako první vystavěl nad Smetiprachem dřevěnou chatu malíř J. M. Gottlieb, šéf výpravy Národního divadla.

V roce 1902 byla založena obecní knihovna. V roce 1928 byl mlýn Smetiprach prodán v dražbě. V dalším roce povolil okresní úřad při mlýně restauraci (byla otevřena v létě roku 1930 slavnostní koncertem), i když obecní zastupitelstvo odepřelo dát k tomu souhlas, neb tento dalo již před-tím mlynáři ve mlýně Tučků.

V květnu 1931 byla při Smetiprachu postavena pekárna chleba, který byl koňmi, později auty rozvážen po okolí. V roce 1930 žádala obec o zřízení železniční zastávky Vráž – Lesy u strážného domku čp. 27 a v roce 1931 žádost marně opakovala.

V roce 1930 je v Borečnici napočítáno 7 živností: 2 mlynářské, 1 hostinec, 1 letní restaurace, 1 prodej lahvového piva, 1 prodej tabáku, 1 hokynářství. Ve stejném roce bylo v Borečnici 25 koní, 150 kusů hovězího dobytka, 23 koz, 74 kusů vepřového, 870 kohoutů a slepic, 333 hus, 102 kachen, 28 krůt. Ještě v roce 1950 bylo v obci 13 koní, 145 kusů hovězího, 95 kusů vepřového.

V roce 1931 byla zřízena obecní studna nákladem 3&bnsp;520 Kč. V roce 1932 uhodil blesk do kapličky, poškodil krov a krytinu.

Některé požáry, které uspíšily založení sboru dobrovolných hasičů:

• 1864 – vyhořela stáj u čp. 3 a podružská chalupa
• 1866 – vyhořel domek čp. 19
• 1885 – lehl popelem celý statek čp. 22
• 1902 – vyhořel mlýn Smetiprach
• 1923 – vyhořel mlýn Tlučků
• 1924 – vyhořela kolna u domu čp. 13

Na podzim roku 1924 se ustavil Sbor dobrovolných hasičů se třinácti členy. Stříkačku ruční a výzbroj pro deset mužů zakoupila obec za 24 000 Kč. Hasičská kolna byla vystavěna za 6 000 Kč. Podporu z Hasičského fondu dostala obec během tří let (10 000 Kč). Slavnost odevzdání stříkačky byla 5. července 1925 na Sluků louce. V roce 1928 uspořádal Sbor divadelní představení Srážka vlaků a Pro čest hasičskou. Jeviště bylo zapůjčeno z Vráže. Nebylo to první divadelní představení v Borečnici, neboť již v roce 1910 se zde hrálo za řízení Václava Kašpara. Dne 3. července 1928 se konal v Borečnici sjezd prvního okrsku hasičské župy písecké za účasti šesti sborů se 105 členy.

• Kaple ve vesnici je zasvěcená Panně Marii. Byla postavena v letech 1851–1852.[4]
• Na kapli Panny Marie se nachází pamětní deska padlým v první světové válce.
• Kaple Panny Marie Lurdské se nachází nedaleko od vesnice na břehu řeky Otavy v místech, kde býval Tlučkův mlýn. Byla postavena z lámaného kamene nad mlýnem a po vzoru poutní kaple v Lurdech na žádost babičky místního mlynáře Kubrichta. Byla vysvěcena 1871 za účasti lidu z okolí. V kapli byla dřevěná socha Panny Marie, která byla později věnována do kaple do Borečnice, odkud byla posléze ukradena.[4]
• Kříž z roku 1881 se nachází přímo ve vesnici. Nápis na kříži : Bože, žehnej tomuto kraji.[5]
• Kovový kříž na vysokém kamenném podstavci z roku 1862 se nachází u silnice vedoucí do vesnice směrem od Zlivice – Čížové.[5]
• U domu čp. 2 se nachází výklenek v ohradní zdi pro sochu Panny Marie.[4]

• 
  Kaple Panny Marie ve vsi
• 
  Kaple Panny Marie Lurdské u bývalého Tlučkova mlýna
• 
  Kříž ve vesnici
• 
  Dům čp. 2 a výklenek pro sochu Panny Marie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Borečnice na Wikimedia Commons
• O Borečnici na stránkách obce Čížová.