Bohuslav Metelka

Bohuslav Metelka (1. října 1885 Úsobí[1] - 25. června 1960 Praha)[2] byl jihlavský malíř, kreslíř, loutkář a pedagog.

Bohuslav Metelka
Narození1. října 1885
Úsobí
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. června 1960 (ve věku 74 let)
Praha
Československo Československo
Povolánímalíř, kreslíř a loutkář
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Dětství a studium

Bohuslav Metelka se narodil jako jedno ze tří dětí závodčího četnické stanice Jaroslava Metelky a Marie, roz. Kadrnožkové 1. října 1885 v Úsobí.[1] Po narození bratra Jaroslava (*1888) a sestry Leopoldiny (*1890) se rodina přestěhovala z Úsobí do Větrného Jeníkova, kde Bohuslav vychodil obecnou školu, měšťanku pak dokončil v roce 1900 v Golčově Jeníkově. V tomto roce nastoupil na reálce v Kutné Hoře, kde také složil v roce 1905 maturitní zkoušku. Ve studiu pak pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze na Smíchově, kde v letech 1905 až 1908 absolvoval tři ročníky všeobecné školy kreslení a v roce 1908 až 1909 znovu třetí ročník, pravděpodobně u profesora Dítěte († 1944).[3]

Profesní život

Bohuslav Metelka začínal jako asistent a suplent na Státním reálném gymnáziu v Klatovech (1909 - 1913), poté opět jako suplent nastoupil na Gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou (1914 - 1919). V roce 1915 nastoupil B. Metelka základní vojenskou službu, první světovou válku strávil na italské frontě, odkud údajně pochází série tužkových kreseb.[4]

Profese

Profesor

Po návratu z vojny působil jako zatímní profesor na Státním gymnáziu v Třeboni (1919 - 1920), poté až do roku 1922, jako profesor kreslení a rýsování v Duchcově. 1. září 1922 nastoupil Bohuslav Metelka na jihlavské gymnázium na pozici učitele kreslení a deskriptivní geometrie. Časem získal stálé místo profesora.[4]

Loutkář

Svoji loutkářskou činnost zahájil ještě při jeho působení v Duchcově. Zabýval se nejen výrobou loutek, ale vytvářel i loutková představení. Během svého působení v Duchcově vytvořil cca 60 loutkových postaviček. Společně se svými žáky v Duchcově vyráběl loutky a společně založili loutkové divadlo. Po svém odchodu do Jihlavy se i nadále věnoval loutkovému divadlu. Loutková představení hrál se svou ženou, často vystupovali v prostorách dnešního kina Dukla (dříve Elite a Reform). Dále pak vystupovali v Legiodomu, na jeho práci navázal později loutkářský soubor Jiskra při Domu kultury ROH. Úzce také spolupracoval s Jindřichem Veselým významnou osobností českého loutkového divadla a spoluzakladatelem časopisu Loutkář, kam Metelka také přispíval. Také spolupracoval s Josefem Skupou zakladatelem Divadla Spejbla a Hurvínka.[5]

Malíř a kreslíř

Bohuslav Metelka byl profesorem kreslení, vyráběl loutky, není proto divu, že byl vášnivým malířem. Maloval především realistické obrazy zobrazující různá zákoutí města s lehkým romantickým a snovým nádechem. Techniky malby různě střídal - akvarel, uhel, křídy. Motivem mu bylo především město Jihlava, ale maloval i Prahu. Významně výtvarně činný byl i na svém vynuceném pobytu v Polné. Častým námětem byly významné architektonické památky, křivolaké uličky, dominantní věžičky. Hlavním námětem byla Jihlava, ale inspiraci hledal napříč republikou.

Nesmíme opomenout, že dalším motivem kterému se věnoval byly krajinky, ale i třeba portréty, které jsou většinou neidentifikovatelné, pokud se nejedná o jeho syna Jaroslava. Dalším motivem mu byly různá zátiší, ale i třeba výjevy z pohádek. Známá je jeho technika kreslení postaviček velmi jednoduchou linkou s černou konturou, které ale na diváka působí velmi živě.

Jedním z nejznámějších obrazů je např. Zasněžená Jihlava - obraz staré Jihlavy z brány Matky Boží. Dalším známým dílem je série 24 uhlokreseb v nichž zachytil pomíjející starou Jihlavu 20. let minulého století.[6]

Osobní život

Během svého působení na Gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou poznal s největší pravděpodobností svou ženu Vlastu, roz. Kapalovou (*1899 - †1985), se kterou se v roce 1921 oženil. Dne 9. června 1932 se jim narodil syn Jaroslav Jiří (†1995). V září 1938 se manželé rozvedli, syn Jaroslav byl vychováván převážně otcem.[7]

Odkazy

Reference
  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1877-1909 v Úsobí , sign.5941, ukn 10159, str.70. Dostupné online
  2. BEČKOVÁ, Jana. Bohuslav Metelka známý neznámý. Loutkář, malíř a kreslíř. Pedagog a člověk.. Vlastivědný sborník Vysočiny: Oddíl věd společenských. Roč. XIV, s. 148.
  3. BEČKOVÁ, Jana. Dívám se dívám...: Bohuslav Metelka: Člověk k nezaplacení. Jihlava: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 2009. 103 s. ISBN 978-80-86250-23-6. S. 13.
  4. BEČKOVÁ, Jana. Dívám se dívám...: Bohuslav Metelka: Člověk k nezaplacení. Jihlava: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 2009. 103 s. ISBN 978-80-86250-23-6. S. 14.
  5. BEČKOVÁ, Jana. Dívám se dívám...: Bohuslav Metelka: Člověk k nezaplacení. Jihlava: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 2009. 103 s. ISBN 978-80-86250-23-6. S. 21.
  6. BEČKOVÁ, Jana. Dívám se dívám...: Bohuslav Metelka: Člověk k nezaplacení. Jihlava: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 2009. 103 s. ISBN 978-80-86250-23-6. S. 25.
  7. BEČKOVÁ, Jana. Dívám se dívám...: Bohuslav Metelka: Člověk k nezaplacení. Jihlava: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 2009. 103 s. ISBN 978-80-86250-23-6. S. 32.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.