Bohuslav Černý (architekt)

Životopis

Bohuslav Černý se narodil ve Starých Benátkách v rodině stavitelského mistra Karla Černého a jeho manželky Alžběty jako nejstarší ze čtyř dětí. V letech 1874–1879 studoval na české technice v Praze inženýrské stavitelství. V 90. letech 19. století pracoval v Karviné pro centrální ředitelství Larisch-Mönnichů.[3]

Od roku 1903 žil v Praze II. v ulici Sokolská čp. 1882. 17. listopadu 1910 zde získal stavitelskou koncesi. K roku 1910 je v Pražském adresáři uváděn jako přísedící soudní znalec.[4]

Dílo

Realizované stavby
  • kostel svatého Jindřicha, (1893–1897) – Karviná-Doly, zbořeno 1960
  • kolonie na Hranicích (1893) – čp. 558–574 – domy pro osm rodin, zbořeno 1974[5]
  • kolonie na Jindřišce (1900) – čp. 903–932 – domy pro čtyři rodiny, u Dolu Jindřich, zbořeno
  • Šimsovo sanatorium (1909) – Praha 4-Krč, Sulická 61[6][7], kulturní památka[8]
  • Rodinný dům (1912) – Praha 6-Hradčany, U letohrádku královny Anny 271/3[9]

Galerie
  • Plán pro stavbu kostela sv. Jindřicha v Karviné, arch. Bohuslav Černý
  • Mariánské hradby, ul. U letohrádku královny Anny, arch. Bohuslav Černý
  • Šimsovo sanatorium, dnešní Kojenecký ústav v Praze-Krči, arch. Bohuslav Černý

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Benátky nad Jizerou
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Apolináře, sign. AP Z41, s. 192
  3. Mgr. Veronika Matroszová a Mgr. Radim Kravčík: Kostel sv. Jindřicha pojal až čtyři tisícovky věřících. In: Město Karviná, 09/2015. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online.
  4. Adresář královského hlavního města Prahy a obcí sousedních (Sv. 1). Praha: Nákladem důchodův obce pražské, 1910. Dostupné online. S. XV.
  5. Státní okresní archiv Karviná. Kolonie na Hranicích. pdf. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online.
  6. Územně analytické podklady Hlavního města Prahy. Téma 14: Architektonicky cenné stavby a soubory. Zhotovitel: Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc, 2007. pdf. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online.
  7. Územně analytické podklady Hlavního města Prahy. Téma 14: Architektonicky cenné stavby a soubory. Tabulka. Zhotovitel: Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc, 2007. pdf. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online.
  8. Národní památkový ústav. Památkový katalog: Ústav pro péči o matku a dítě (Šimsovo sanatorium). Katalogové číslo: 1000152332. Rejstříkové číslo ÚSKP: 40274/1-1345. Prohlášeno: 1958-05-03. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.
  9. Jan. E. Svoboda: K autorství některých pražských fasád období secese, moderny a kubismu. In: Praha stoletá, ročník XXVII / 2011 / č. 1. s. 49. pdf. Dostupné online.

Literatura
  • SVOBODA, Jan E.; LUKEŠ, Zdeněk. Praha 1891-1918: kapitoly o architektuře velkoměsta. Praha: Libri, 1997. 303 s. ISBN 80-85983-20-6. S. 257.
  • TURŠNEROVÁ, Sabina. Architektura města Karviné, od počátku 20. století až do roku 1989. , 2018 [cit. 2019-07-31]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.. Dostupné online.
  • VLČEK, Pavel, ed. et al. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 125.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.