Bohumil Kladivo

Narodil se ve Křtinách u Brna, kde byl jeho otec učitelem. Později rodina žila v Lipůvce u Brna, kde Bohumil vychodil obecnou školu . Ve studiích pokračoval v letech 1899–1907 na I.českém gymnáziu v Brně, a následně na Universitě Karlově v Praze, kde se věnoval studiu matematiky a fyziky.

Studia zakončil doktorátem z filozofie v roce 1912 a začal pracovat jako asistent v geodetickém ústavu české techniky v Brně. Před první světovou válkou pracoval jako stipendista ve významných pracovištích – v ústavu vojensko-geografickém ve Vídni, na observatoři Pulkovo u St. Petersburgu, dále v mezinárodním ústavu pro měření země v Postupimi, na Observatoir national v Paříži a v Bureau des Poidset Mesures v Bréteuil v Sérvres u Paříže.

Za první světové války, kdy možnosti akademického rozvoje byly omezeny, pracoval jako výpomocný učitel v brněnském Ústavu ku vzdělávání učitelek.[1].

Po první světové válce se vrátil k akademické práci a na brněnské technice se věnoval především gravimetrii, kde propojoval poznatky z geodézie a z astronomie.

Dne 18. 7. 1921 byl jmenován mimořádným profesorem vyšší geodézie a sférické astronomie na ČVUT v Brně. Od roku 1922 připravoval přednášky a cvičení astronomie na přírodovědecké fakultě Masarykovy university a v roce 1924 stal zatímním správcem tamějšího astronomického ústavu.

Vědeckou činnost tak vykonával na obou významných brněnských vysokých školách a vybudoval dva astronomické ústavy.

Na brněnské technice zastával opakovaně funkci děkana. V letech 1924/25 na odboru inženýrského stavitelství, v letech 1926/27 na odboru architektury a v letech 1933/34 na oddělení zeměměřičského stavitelství.

Jeho hlavním akademickým přínosem byly práce týkající se měření tíhového zrychlení. Měření prováděl v Brně a postupně do modelu zahrnoval i měření v ostatních městech naší republiky a v zahraničí.

V letech 1931–1937 byl členem předsednictva České obce sokolské a předsedou její hospodářské komise. Činnost v Sokole vedla za druhé světové války k perzekuci Němci a k opakovanému věznění. K posledním uvěznění došlo za Heydrichiády, kdy byl posléze jako nevyléčitelně nemocný propuštěn a 8. 2. 1943 v Brně zemřel.[2] Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

Jeho poslední a nejrozsáhlejší publikace Měřičské chyby a jejich vyrovnání byla s podporou jeho přátel vydána v roce 1943 posmrtně.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumil Kladivo